Do finále voleb francouzského prezidenta jdou Hollande a Sarkozy

Politika

PAŘÍŽ | Průzkumy mezi voliči hlasujícími v nedělních volbách francouzského prezidenta naznačují vítězství socialisty Françoise Hollanda před konzervativcem Nicolasem Sarkozym, informují belgické a švýcarské portály. Hollande a Sarkozy podle sond s přehledem postupují do druhého kola voleb.

Obhájce prezidentství Sarkozy podle odhadů získal mezi 25 a 26 procenty hlasů, jeho vyzyvatel Hollande 27 až 28 procent.

Oba by měli bezpečně postoupit do druhého kola voleb, které se uskuteční za dva týdny a v němž se utkají dva kandidáti s nejvyšším počten hlasů z prvního kola.

Průzkumy ukazují, že mají výrazný náskok před dalšími kandidáty. Sondy staví na třetí místo kandidátku krajní pravice Marine Le Penovou s 15 procenty hlasů, na čtvrté s 11 až 12 procenty kandidáta krajní levice Jeana-Luka Mélenchon. Pátý je centrista François Bayrou s deseti procenty. Dalších pět kandidátů má jednociferné zisky.

Výsledky sond mezi hlasujícími Francouzi oznámila například belgická rozhlasová stanice RTBF.

Francouzský zákon zakazuje v době hlasování zveřejňovat průzkumy. Stejné pravidlo platí v dalších evropských zemích včetně Česka.

Většina volebních místností se ve Francii zavřela v šest hodin odpoledne. Krátce poté portály vydaly výsledky průzkumů.

Otevřeny zůstaly pouze volební místnosti ve velkých městech a rozlehlých volebních obvodech. V nich skončilo hlasování v osm večer.

Volbě prezidenta přikládají Francouzi velkou váhu. Šéf jejich státu je po německé kancléřce druhý nejmocnější politik v Evropě.

Sondy mezi hlasujícími Francouzi ukazují, že rozdíl mezi Holandem a Sarkozym může být nižší, než předpokládaly ankety krátce před volbami. Například průzkum institutu BVA přičítal v prvním kole 30 procent hlasů Hollandemu a 26,5 procenta Sarkozymu.

Deník Libération označil za hlavní témata voleb pracovní místa, zadlužení země, růst ekonomiky a krizi eura.

Krize eura na Francouze těžce dopadá. V zemi je desetiprocentní nezaměstnanost a hospodářství stagnuje. Mnozí Francouzi za to dávají vinu Sarkozymu a chtějí ho ve volbách vytrestat.

Sarkozy pod tlakem nepříznivých preferencí v posledních dnech kampaně bil na poplach. "Pokud bude zvolen Hollande, bude to pro Francii hospodářská katastrofa," citovala agentura AFP ze Sarkozy projevu na pátečním mítinku v Nice.

Obhájce prezidentství obviňuje Hollanda, že jeho plán investic do ekonomiky, jehož cílem mají být nová pracovní místa, povede k růstu zadlužení země. Varuje, že pokud by kandidát socialistů dostal příležitost zavést zamýšlenou 75procentní daň pro milionáře, Francouzi by své peníze investovali v cizině.

Deník Le Monde upozorňuje, že Hollande se představuje jako kandidát sociální spravedlnosti a solidarity. Sarkozyho obviňuje, že podporuje pouze bohaté a prohlubuje sociální nerovnosti.

"Sarkozy - to je prezident bohatých, za kterého Francie neporoste, zůstane slabá," zdůraznil Hollande dva dny před volbami na mítinku v Bordeaux.

Sarkozy je nejméně oblíbeným francouzským prezidentem v dějinách země. Průzkum, který pro nedělník Dimanche vypracoval institut IFOP, zjistil, že mu nedůvěřuje 64 procent Francouzů.

Pokud by Sarkozy přece jen vyhrál, bylo by to pokládáno za neuvěřitelné zmrtvýchvstání. "Žádný kandidát na prezidenta nedokázal vyhrát volby s takovou ztrátou v průzkumech, jakou teď má Sarkozy na Hollanda," řekl agentuře Reuters politický analytik Dominique Reynie.

Prezidentské volby jsou ve Francii nejsledovanějším hlasováním. Francie si zakládá na své republikánské tradici, přesto její prezident má větší pravomoci než král. Řídí zasedání vlády. Premiéra může odvolat kdykoli se mu zamane. Obdobně může bez udání důvodu rozpustit parlament. Ústava mu také dává právo rozhodnout o nasazení jaderných zbraní.

Prezidenta volí Francouzi v přímých volbách na pět let.

Tématické zařazení:

» Politika