Na rozpuštění sněmovny se mohou domluvit strany i bez hlasů Věcí veřejných

Politika

PRAHA | Dolní komora se může rozpustit i v případě, že se na tom usnese hlasy tří pětin poslanců. Pokud by se strany skutečně dohodly na rozpuštění Poslanecké sněmovny, nepotřebují k tomu tedy nutně souhlas vládních Věcí veřejných.

Ústava České republiky zná celkem čtyři případy, ve kterých může prezident rozpustit Poslaneckou sněmovnu, pátý případ prezidentovi takový krok přímo ukládá. Změna ústavy, kterou parlament schválil na podzim 2009 a která tento pátý případ do základního práva doplnila, totiž uvádí, že "Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců".

Tento krok musí předcházet vypsání předčasných voleb, které se musí konat do šedesáti dnů od rozpuštění sněmovny. V důsledku "velikonoční" vládní krize, se všechny parlamentní strany s výjimkou Věcí veřejných nechaly jasně slyšet, že by viděly předčasné volby jako jedno z možných východisek vyhrocené koaliční situace.

Pokud by skutečně zkrachovalo jednání, které premiér Petr Nečas (ODS) svolal na úterý a kde se má definitivně rozhodnout o další spolupráci současných vládních stran, rozložení sil v dolní komoře by umožnilo poměrně snadné usnesení na jejím rozpuštění.

K tomu je potřeba přes 120 hlasů všech poslanců. Existuje tak hned několik variant dohod mezi stranami, které by zaručily nutnou většinu.

Nejpohodlnější hlasování by zajistila dohoda mezi třemi nejsilněji zastoupenými stranami, tedy ČSSD, TOP 09 a ODS. Všechna tři politická uskupení se nechala slyšet, že by předčasné volby byly za jistých okolností nejlepším řešením a při hlasování by dala dohromady celých 148 hlasů.

Politologové i někteří komentátoři upozorňují, že na současné sestavě kabinetu nejméně lpí TOP 09. "Ta je sice loajální, ale zdá se, jako by čekala na příležitost, kdy z vlády vystoupí, aniž by musela její pád vyvolat. Svým jednáním by za ní mohly Věci veřejné tuto špinavou práci odvést," vysvětlil už dříve politolog Jan Bureš.

I v případě, že by nakonec ODS nechtěla sněmovnu rozpustit, stále existuje varianta, že by to mohla udělat TOP 09 s opozičními stranami. Spolu s ČSSD a KSČM by totiž dala dohromady 122 hlasů, což k usnesení o rozpuštění dolní komory stačí.

"To je ale opravdu čistě matematická možnost. Jsem přesvědčený, že by do hlasování s KSČM strana nešla, Karel Schwarzenberg by s tím nesouhlasil," upozornil politolog Jan Outlý.

Další možností by potom bylo hlasování opřené o jistotu 101 hlasů, které by dohromady dala TOP 09 a ČSSD. Zbylých 20 hlasů nutných pro odhlasování usnesení by potom museli zástupci stran nalézt mezi zbylými poslanci. "Dvacet hlasů je poměrně dost. Dá se jen stěží odhadovat, zda by se jim to povedlo. Jistá rezerva by mohla být u nejednotných Věcí veřejných, u ODS už bych ale na hlasy nespoléhal," řekl politolog Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Ve hře by mohla být i varianta, že by v případě krachu jednání rozpuštění sněmovny odsouhlasily i Věci veřejné. Politologové se ale shodují, že pád vlády a nové volby jsou pro ně velkou hrozbou a pouštěly by se do toho jen neradi. "To sice v rozporu se současným jednáním VV, které spekulace o předčasných volbách vyvolalo, na druhou stranu je ale obtížné hledat u VV jakoukoli logiku nebo racionální základ," dodal Švec.

Tématické zařazení:

» Politika