Maďarský prezident rezignoval

Politika

BUDAPEŠŤ | Maďarský prezident Pál Schmitt, kterému pro plagiátorství odebrali akademický titul, v pondělí oznámil rezignaci. Píše to webový portál Politics.hu. "Z ústavy vyplývá, že prezident musí vyjadřovat jednotu maďarského národa. Bohužel, já jsem se stal symbolem jeho rozdělení...

Proto je mou povinností odstoupit," prohlásil Schmitt v parlamentu.

Schmittovi ve čtvrtek senát budapešťské Semmelweisovy univerzity odebral doktorát. Před tím vyšlo najevo, že více než polovina Schmittovy disertační práce o ekonomice olympijských her je totožná s dřívější prací bulharského experta Nikolaje Georgieva.

Prezident, kdysi věhlasný šermíř a vítěz olympijských her v letech 1968 a 1972, na univerzitě vystudoval ekonomii a tělesnou výchovu. Obvinění z plagiátorství odmítá.

"Má práce ve své době (v roce 1992) odpovídala kritériím na disertaci," řekl devětašedesátiletý Schmitt v rozhovoru, který v pátek večer vysílala maďarská veřejná televize. "Neopisoval jsem od nikoho. Disertační práci jsem napsal poctivě... Trvám na své pravdě."

"Mezi dizertací a (prezidentskou) funkcí, kterou zastávám, není žádná souvislost," zdůraznil v tomto rozhovoru prezident.

Také v pondělí Schmitt v parlamentu zdůraznil, že má "čisté svědomí". Oznámil, že verdikt akademického senátu univerzity napadne u soudu.

Schmitt naznačil, že celou záležitost pokládá za spiknutí: "Kdo může mít zájem na tom, aby bylo zdiskreditováno Maďarsko a současně lidsky ponížen jeho prezident," řekl.

Na závěr svého projevu Schmitt k poslancům pateticky zvolal: "Bůh žehnej Maďarsku a vaší práci!"

Z řad poslanců za vládní hnutí Fidesz se nato ozval potlesk, který Schmitta provázel na odchodu z parlamentu.

Schmitt čelil rostoucímu tlaku na rezignaci. Analytici předpokládali, že ve funkci dlouho nevydrží, protože odhalení jeho plagiátorství a verdikt univerzity ho ponížily, u Maďarů ztratil respekt.

"Musí odejít. Je nehodný místa prezidenta," řekl vůdce opoziční socialistů Attila Mesterházy.

Server Politics.hu připomíná, že v lednu - ještě před tím, než se provalila aféra s opisováním - klesla Schmittova důvěra mezi Maďary na 35 procent. Schmitt se tak stal nejméně důvěryhodným šéfem státu od pádu komunistického režimu.

Schmittovi kritici tvrdí, že jediným, čím na sebe tento prezident upozornil, byla horlivost, s jakou podepisoval zákony předložené vládou.

Schmittově abdikaci předcházela rezignace rektora univerzity, která odebrala prezidentovi titul. Tivadar Tulassay v rezignačním dopise oznámil, že svým krokem "chce zachovat mír na univerzitě":

V pozadí jeho odstoupení byl zjevně politický tlak. Tulassay už v neděli prohlásil, že ztratil důvěru ministerstva národních zdrojů, pod které školství spadá.

Pál Schmitt - šermíř, prezident a plagiátor

Do doby, než ho hnutí Fidesz prosadilo do funkce prezidenta, byl Schmitt znám především jako dvojnásobný olympijský vítěz v šermu. Měl ale už zkušenosti z politiky.

Schmitt působil jako diplomat i jako poslanec za Fidesz.

Narodil se v roce 1942 v Budapešti. Ve třinácti letech nastoupil do šermířského týmu Rudý meteor Budapešť. V šermu poté reprezentoval Maďarsko na olympijských hrách v letech 1968 a 1972 v Mexiku a v Mnichově. Získal tam zlaté medaile v soutěži družstev. V roce 1971 také vybojoval individuální zlatou medaili na mistrovství světa.

V 80. letech se začal angažovat v olympijském hnutí, v roce 1983 byl zvolen do Mezinárodního olympijského výboru, ve kterém v letech 1995 až 1999 působil jako místopředseda. Od začátku 90. let také stál v čele Maďarského olympijského výboru.

Politickou kariéru zahájil Schmitt v 80. letech, kdy se stal zástupcem státního tajemníka pro sport.

Schmitt bude prvním maďarským prezidentem od roku 1989, který za komunistického režimu zastával vysoký vládní post.

Po pádu komunistického režimu pracoval v diplomacii, nejprve byl v letech 1993 až 1997 maďarským velvyslancem ve Španělsku. V roce 1999 byl jmenován velvyslancem ve Švýcarsku, kde působil do roku 2002.

V roce 2002 kandidoval na primátora Budapešti jako nezávislý s podporou Fideszu. Umístil se na druhém místě. Rok nato vstoupil do Fideszu a ještě v témže roce ho zvolili místopředsedou, kterým byl až do roku 2007.

Pouhý rok po vstupu do Fideszu vedl kandidátku strany ve volbách do Evropského parlamentu. Fidesz získal 12 křesel a Schmitt se stal europoslancem. V roce 2009 byl europoslancem zvolen na další funkční období.

O rok později byl na druhém místě kandidátky Fideszu ve volbách do maďarského parlamentu (Národního shromáždění) hned za předsedou strany Viktorem Orbánem. Byl zvolen poslancem a poté i předsedou parlamentu.

Na prezidenta ho navrhl premiér Viktor Orbán. Fidesz má v parlamentu dvoutřetinovou většinu, takže o Schmittově prezidentství nemohlo být pochyb.

Schmitt do prezidentského sídla nastoupil 6. srpna, den poté, co jeho předchůdci László Sólyomovi skončilo pětileté prezidentské období.

Pál Schmitt je ženatý, má tři dcery a šest vnoučat.

Tématické zařazení:

» Politika