Maďarský prezident odmítá rezignovat

Politika

BUDAPEŠŤ | Maďarský prezident Pál Schmitt, kterému pro plagiátorství odebrali akademický titul, v pátek odmítl rezignovat. Píše to webový portál deníku Népszava. Schmittovi ve čtvrtek senát budapešťské Semmelweisovy univerzity odebral doktorát.

Před tím vyšlo najevo, že více než polovina Schmittovy disertační práce o ekonomice olympijských her je totožná s dřívější prací bulharského experta Nikolaje Georgieva.

Prezident, kdysi špičkový šermíř a vítěz olympijských her v letech 1968 a 1972, na univerzitě vystudoval ekonomii a tělesnou výchovu. Obvinění z plagiátorství odmítá.

"Má práce ve své době (v roce 1992) odpovídala kritériím na disertaci," řekl devětašedesátiletý Schmitt v rozhovoru, který v pátek večer vysílala maďarská veřejná televize. "Neopisoval jsem od nikoho. Disertační práci jsem napsal poctivě... Trvám na své pravdě."

Schmitt čelí sílícímu tlaku na rezignaci. Analytici předpokládají, že ve funkci dlouho nevydrží, protože odhalení jeho plagiátorství a verdikt univerzity ho ponížily, u Maďarů ztratil respekt.

"Musí odejít. Je nehodný místa prezidenta," řekl vůdce opoziční socialistů Attila Mesterházy.

Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož konzervativní hnutí FIDESZ Schmitta do funkce prosadilo, ve čtvrtek prohlásil, že zachování osobní bezúhonnosti prezidenta a jeho věrohodnosti je v národním zájmu. "Rozhodnutí o demisi ale může udělat jen on sám. Nikdo za něj nemůže rozhodnout," poznamenal premiér.

Portál Origo.hu píše, že Orbán dal Schmittovi několik dnů na to, aby získal důvěru veřejnosti. Jinak ho přinutí rezignovat.

"Nebudu se soudit. Budu ale vysvětlovat a přesvědčovat," řekl v televizním rozhovoru prezident. "Bude mi sedmdesát, ale mám dost energie. Nakonec můžu všem ukázat, že mám na to, abych znovu udělal doktorát," ujistil.

Profil: Pál Schmitt - šermíř, prezident a plagiátor

Narodil se v roce 1942 v Budapešti. Ve třinácti letech nastoupil do šermířského týmu Rudý meteor Budapešť. V šermu poté reprezentoval Maďarsko na olympijských hrách v letech 1968 a 1972 v Mexiku a v Mnichově. Získal tam zlaté medaile v soutěži družstev. V roce 1971 také vybojoval individuální zlatou medaili na mistrovství světa.

V 80. letech se začal angažovat v olympijském hnutí, v roce 1983 byl zvolen do Mezinárodního olympijského výboru, ve kterém v letech 1995 až 1999 působil jako místopředseda. Od začátku 90. let také stál v čele Maďarského olympijského výboru.

Politickou kariéru zahájil Schmitt v 80. letech, kdy se stal zástupcem státního tajemníka pro sport.

Schmitt bude prvním maďarským prezidentem od roku 1989, který za komunistického režimu zastával vysoký vládní post.

Po pádu komunistického režimu pracoval v diplomacii, nejprve byl v letech 1993 až 1997 maďarským velvyslancem ve Španělsku. V roce 1999 byl jmenován velvyslancem ve Švýcarsku, kde působil do roku 2002.

V roce 2002 kandidoval na primátora Budapešti jako nezávislý s podporou Fideszu. Umístil se na druhém místě. Rok nato vstoupil do Fideszu a ještě v témže roce ho zvolili místopředsedou, kterým byl až do roku 2007.

Pouhý rok po vstupu do Fideszu vedl kandidátku strany ve volbách do Evropského parlamentu. Fidesz získal 12 křesel a Schmitt se stal europoslancem. V roce 2009 byl europoslancem zvolen na další funkční období.

O rok později byl na druhém místě kandidátky Fideszu ve volbách do maďarského parlamentu (Národního shromáždění) hned za předsedou strany Viktorem Orbánem. Byl zvolen poslancem a poté i předsedou parlamentu.

Na prezidenta ho navrhl premiér Viktor Orbán. Fidesz má v parlamentu dvoutřetinovou většinu, takže o Schmittově prezidentství nemohlo být pochyb.

Schmitt do prezidentského sídla nastoupil 6. srpna, den poté, co jeho předchůdci László Sólyomovi skončilo pětileté prezidentské období.

Pál Schmitt je ženatý, má tři dcery a šest vnoučat.

Tématické zařazení:

» Politika