Sněmovna projedná zákon o přímé volbě prezidenta, který upřesňuje její průběh

Politika

PRAHA | Zákon o přímé volbě prezidenta, který zavádí namátkovou kontrolu 8500 podpisů na peticích podporujících kandidáty, projedná sněmovna na své březnové schůzi. Kandidáta bude kromě petice moci nominovat také skupina dvaceti poslanců nebo deseti senátorů.

Chybovost při namátkové kontrole 8500 podpisů nesmí překročit tři procenta. "Vzhledem ke krátkosti času není možné zkontrolovat všechny údaje na petici. Zjistí-li ministerstvo nesprávné údaje u více než tří procent podepsaných občanů, provede kontrolu u dalšího vzorku stejného rozsahu. Pokud druhý kontrolní vzorek bude obsahovat chybnost u méně než tří procent, nezapočítá občany z obou kontrolních vzorků do celkového počtu občanů podepsaných na petici. Pokud by druhý kontrolní vzorek obsahoval chybovost vyšší než tři procenta, odečte od celkového počtu občanů počet občanů, který procentuelně odpovídá počtu na obou kontrolních vzorcích," vysvětlil předkladatel návrhu, ministr vnitra Jan Kubice (nez.)

"Konkrétně to znamená, že pokud bude u prvního vzorku chybovost 10 procent a u druhého vzorku pět procent, udělá se z obou chybovostí průměr a ten se odečte od celkového počtu podepsaných občanů," upřesnil mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák.

Podle ministrových slov je smyslem navrhované úpravy provést na zákonné úrovni vládní novelu Ústavy České republiky, která byla schválena Senátem letos 8. února. "Volba prezidenta bude dvoukolová a bude probíhat v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin," popsal proces ministr vnitra.

Součástí petic od občanů mají být očíslované podpisové archy. "V záhlaví petice a na každém jejím očíslovaném podpisovém archu se uvede skutečnost, že petice je určená na podporu kandidatury kandidáta na volbu prezidenta, jeho jméno a příjmení, rok narození a rok konání volby prezidenta," popisuje návrh. Na podpisovém archu zároveň každý občan má uvést své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu a připojí vlastnoruční podpis.

Kromě občanských návrhů podpořených peticemi může kandidáta do přímé volby prezidenta nominovat také skupina 20 poslanců nebo 10 senátorů.

Ministerstvo vnitra musí podle normy dostat kandidátní listiny pro prezidentskou volbu nejpozději 66 dní před začátkem jejího prvního kola. Vzhledem k tomu, že současné hlavě státu končí funkční období 7. března 2013 a volba prezidenta by měla začít minimálně 14 dnů předtím, měli by být všichni prezidentští kandidáti známí ještě do konce letošního roku.

Prezidentští kandidáti budou po ověření všech formalit jasní 49 dní před začátkem volby. 16 dní předtím, než půjdou voliči k urnám, se pak ze zákona dostanou zadarmo do České televize a Českého rozhlasu. V době mezi 16. a 3. dnem před prvním kolem volby si v každém médiu mezi sebou rozdělí pět hodin vysílacího času. Další hodinu si pak rozpůlí ti, kdo postoupí do druhého kola.

V době počínající třetím dnem před volbou prezidenta a končící ukončení hlasování se nesmí objevit žádné průzkumy veřejného mínění. Pokud moratorium poruší fyzická osoba, hrozí jí až 30tisícová pokuta. Když se takového deliktu dopustí provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání, případně provozovatel periodického tisku, čeká ho pokuta až 500 tisíc korun. Na internetová média zákon nijak speciálně nepamatuje.
Volbu prezidenta má vyhlásit předseda Senátu uveřejněním rozhodnutí o vyhlášení volby ve Sbírce zákonů. "Za den vyhlášení volby prezidenta se považuje den, kdy byla rozeslána část Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení volby prezidenta uveřejněno," dodává návrh zákona.

Prezidentem bude zvolený ten, kdo už v prvním kole získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud se nikdo takový nenajde, utkají se o přízeň voličů dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů z prvního kola.
Volební období prezidenta zůstává i s přímou volbou pětileté a u jednoho člověka se může opakovat vždy jenom dvakrát po sobě.

Zákon o volbě prezidenta má, stejně jako související změna ústavy, účinkovat od 1. října 2012.

Vzhledem k tomuto prováděcímu zákonu přímé volby prezidenta se v poslední době spekulovalo i o tom, že do normy budou zakomponované zároveň finanční limity volebních kampaní. Tuto problematiku však zákon nevymezuje. Bude předmětem dalších jednání napříč politickým spektrem a stropy volebních kampaní vyřeší samostatný zákon.

Vicepremiérka Karolína Peake (VV) chce zavedení finančních limitů zakomponovat do volebního zákoníku nebo do zákona o sdružování v politických stranách. Konkrétní částky za volební kampaně tedy nadále budou předmětem diskusí. Strana Věci veřejné podle Peake počítá s 30 miliony korun a strana ODS je vyloženě odpůrkyní zavedení stropů na kampaň.

Tématické zařazení:

» Politika