Pro Řecko začíná týden, ve kterém se rozhodne o jeho osudu

Politika

ATÉNY | Řecko čelí rozhodujícímu týdnu v boji proti bankrotu - ukáže se, zda o dohodnutou výměnu státních dluhopisů projeví zájem dostatečné množství soukromých věřitelů. Informovalo o tom pondělní vydání listu Financial Times (FT).

Podle zdrojů listu FT se nyní objevují tyto obavy, řada investorů totiž podle FT zatím váhá nad tím, zda na podmínky výměny přistoupit. Soukromí věřitelé drží státní dluhopisy Řecka za zhruba 206 miliard eur (zhruba 5,1 bilionu Kč), přičemž se mají rozhodnout do čtvrtečního večera, zda se chtějí výměny účastnit. Dohodnuté podmínky stanoví, že díky výměně dluhopisů by se dluh Řecka snížil přibližně o 107 miliard eur ze současných zhruba 350 miliard eur.

Řecko potřebuje, aby na výměnu dobrovolně přistoupilo minimálně 75 procent soukromých věřitelů. Zbytek mohou Atény donutit na základě doložky o společném postupu (CAC), kterou minulý týden prosadily. Pokud by byl zájem méně než 66procentní, nebude platná ani samotná doložka CAC. V takovém případě eurozóna s vysokou pravděpodobností spadne do nové krize.

"Vstupujeme do neznáma. Všichni si drží pěsti, ale v několika dnech poletíme naslepo," uvedl pro list Financial Times zdroj blízký věřitelům.

Lidé, kteří jsou do procesu výměny řeckých dluhopisů zapojeni, ale problémy popírají. Nikdo nechce odhadovat, jak velký podíl soukromých věřitelů se k výměně nakonec přihlásí. "Je to největší restrukturalizace dluhu v historii. A je také nejsložitější," uvedl hlavní vyjednavač věřitelů Řecka z řad soukromého sektoru Charles Dallara, který šéfuje Ústavu pro mezinárodní finance (IIF).

Dallara o víkendu uvedl, že program výměny řeckých dluhopisů bude úspěšný a bude mít vysokou účast. Dallara věří, že výměna bude v týdnu úspěšně dokončena. Úspěšná výměna je důležitým bodem k tomu, aby Řecko mohlo začít čerpat schválenou mezinárodní pomoc od Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB). Tato část záchranného plánu, označovaná jako PSI (Private Sector Initiative - pozn. redakce), je tak součástí komplexního plánu pomoci Řecku.

"Můžeme cítit z našich diskusí s investory, že se to hýbe," uvedl Dallara v rozhovoru pro řeckou televizi. "Jsem velmi optimistický, že úroveň zapojení bude docela vysoká," řekl dále, ale on odmítl předpovědět jaká.

Privátní sektor by nakonec měl odepsat 53,5 procenta nominální hodnoty dluhů v rámci výměny dluhopisů, celkově tedy ztráta soukromých investorů bude zhruba 74procentní. Původně se předpokládalo odepsání zhruba 50 procent nominální hodnoty, tedy kolem 70 procent z faktické hodnoty dluhopisů.

Pokud bude účast ve výměně dluhopisů pod 90 procenty, ale zároveň bude vyšší než 75 procent, mělo by ji Řecko konzultovat se svými věřiteli z veřejného sektoru.

Dallara odmítl obavy, že tato restrukturalizace dluhu by mohla představovat tzv. úvěrovou událost, která spustí vyplacení kontraktů na pojištění proti platební neschopnosti Řecka, tzv. swapů úvěrového selhání (CDS). Mezinárodní asociace pro swapy a deriváty (International Swaps and Derivatives Association - ISDA - pozn. redakce), která rozhoduje o pravidlech prodeje a používání CDS, ve čtvrtek rozhodla, že v případě dohody o výměně řeckého dluhu Atény neporušily podmínky pojišťovacích kontraktů. Nenastala tak úvěrová událost, která by spustila vyplacení CDS na řecké vládní dluhopisy. Celková hodnota řeckého dluhu, krytého CDS představuje 3,25 miliardy eur.

Dluhopisová výměna, ve které držitelé dluhopisů Řecka z řad soukromého sektoru vymění zhruba 206 miliard eur do dluhopisů v nové v hodnotě za polovinu této částky, musí být dokončen dříve, než eurozóna dá svůj konečný souhlas k záchranné pomoci ve výši 130 miliard eur - rozhodnutí by mělo být přijato 9. března. Výměna dluhopisů tak musí být nejdříve dokončena, aby se Řecko k záchranným prostředkům dostalo. Výměna začala 24. února a měla by skončit 8. března.

Ministři financí zemí eurozóny po více než třináctihodinovém maratónu jednání schválili Řecku koncem února druhý záchranný balík pomoci ve výši 130 miliard eur. S jeho pomocí by se mělo řecké zadlužení do roku 2020 snížit ze současných 160 procent hrubého domácího produktu (HDP) na 120,5 procenta HDP, což už je v těsné blízkosti původně stanovených 120 procent HDP. Dohoda o druhém balíku pomoci ve výši 130 miliard eur s přísnými podmínkami připojenými k němu tak po mnoha měsících nejistoty, které otřásly eurozónou, odvrací hrozící nekontrolovatelný bankrot Řecka.

Tématické zařazení:

» Politika