Prezidentské volby v Rusku vyhrál Putin

Politika

MOSKVA | Ruské prezidentské volby skončily v neděli v 18.00 hodin SEČ. Podle předběžných výsledků se ziskem 64,39 procenta hlasů zvítězil už v prvním kole stávající premiér Vladimir Putin, informují agentury AFP a Reuters. První výsledky přišly z volebních místností na Dálném východě.

Tam vzhledem k časovému posunu volby skončily o několik hodin dříve než v Moskvě.Zatím je sečteno kolem padesáti procent volebních okrsků, které ukazují na jasné Putinovo vítězství.

Na druhém místě skončil Putinův největší soupeř, vůdce ruských komunistů Gennadij Zjuganov, který získal 17,13 procenta hlasů. Třetí skončil Michail Prochorov, jeden z nejbohatších Rusů a prezident a zakladatel investičního fondu Onexim, se 6,97 procenty hlasů.

Čtvrtý je nacionalista Vladimir Žirinovskij, který zatím má 6,71 procenta hlasů a na posledním místě skončil Sergej Mironov, bývalý předseda Rady federace (horní komory ruského parlamentu) s 3,72 procenty hlasů.

Předběžné výsledky potvrzují i povolební průzkumy, tzv. exit polly. Podle jednoho z nich, který provedla agentura VCIOM, Putin jasně vyhrál v prvním kole se ziskem 58,3 procent hlasů.

Vladimir Putin se tak podle předpokladu opět vrací do Kremlu, tentokrát na šest let. Jeho stoupenci začali okamžitě po zveřejnění odhadů i předběžných výsledků slavit v ulicích Moskvy. Na Manéžním náměstí v centru Moskvy se shromáždilo více než 100 000 lidí s ruskými vlajkami. Promluvil k nim i Putin.

"Zvítězili jsme! Sláva Rusku!" volal Putin na dav mávající ruskými vlajkami, plakáty a transparenty s nadpisy "Můj prezident Putin", "Putin s námi" nebo "Jsem za Putina". "Jsem vděčný všem, kdo řekl ANO velikému Rusku. Sliboval jsem vám vítězství a zvítězili jsme!" vykřikl a do očí se mu nahrnuly slzy.

Prezidentské volby začaly v sobotu večer SEČ a skončily ve 21.00 hodin moskevského času (18.00 hodin SEČ). O přízeň 109 milionů voličů v Rusku a dalších 1,8 milionu Rusů v zahraničí se ucházelo pět uchazečů.

Jasným favoritem, o jehož vítězství se prakticky nepochybovalo, byl premiér Putin. Jeho největší soupeř, vůdce ruských komunistů Gennadij Zjuganov, získal podle VCIOM 17,7 procenta hlasů. Prochorov měl podporu 9,2 procenta voličů. Žirinovskij dostal 8,5 procenta hlasů a Sergej Mironov získal přízeň jen 4,8 procenta voličů.

Podobné výsledky měla i Nadace pro výzkum veřejného mínění (FOM): Putin (59,3 procenta), Zjuganov (18,2 procenta), Prochorov (9,6 procenta), Žirinovskij (7,4 procenta) a Mironov (4,3).

Profil: Vladimir Putin a jeho "návrat do budoucnosti"

Kdyby byl ruský premiér a exprezident Vladimir Putin hrdinou hollywoodského sci-fi, k návratu do Kremlu by mu stačil kouzelný stroj na cestování časem. Jako politik si ale musí vystačit s volbami.

Před více než dvanácti lety – 9. srpna 1999 – první ruský prezident Boris Jelcin jmenoval Vladimira Putina, někdejšího šéfa ruské rozvědky FSB, prozatímním ruským premiérem a veřejně jej označil za svého nástupce.

O několik měsíců později, 31. prosince 1999, se Putin stal prozatímním ruským prezidentem a 26. března 2000 byl prezidentem zvolen ve volbách.

"Dokáže sjednotit kolem sebe ty, kteří v novém, 21. století, obnoví Rusko. Je to tajemník Rady bezpečnosti, ředitel FSB - Vladimir Putin," tak představil Jelcin většině Rusů neznámého muže. Ještě rok poté na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu padla před ruskou delegací otázka "Who is Mr. Putin?" (Kdo je pan Putin?). Neznámý byl totiž jak pro Rusy, tak i pro zahraniční politiky.

Tuto otázku slíbil před lety Putin zodpovědět svými činy. To se mu nakonec podařilo. Rusové jej dodnes považují za šéfa země. Podle ruského politologa Dmitrije Badovského se Putin ukázal jako tvrdý, rozhodný politik-pragmatik, který se vyzná v ekonomických otázkách a ví, čeho chce dosáhnout.

Svou rozhodnost předvedl stávající ruský premiér hned měsíc po svém jmenování, když islamistické bojůvky vtrhly do kavkazského Dagestánu, čímž začala druhá čečenská válka. "Budeme pronásledovat teroristy všude. Když půjdou na letiště, tak na letišti, chytneme je klidně na záchodě, zničíme je i na hajzlíku," prohlásil Putin v září 1999.

Postoje ruské veřejnosti k čečenské válce se sice měnily, zvlášť po sérii teroristických útoků v řadě ruských měst, tvrdé kroky Putina proti ozbrojencům ale Rusové schvalovali.

Jinak tomu však bylo u západních zemí, které postup ruské armády kritizovaly zejména kvůli špatnému zacházení s válečnými zajatci a vysokým obětem na životech civilistů. Kreml tehdy argumentoval bojem s teroristy a Západ svůj kritický tón po útocích z 11. září zmírnil.

Mnozí Rusové si zapamatovali Putina kvůli jeho politickým reformám. Během jeho vlády se změnila podoba Rady federace, 178členné horní komory parlamentu, proměny se dočkal i systém voleb guvernérů, volební zákon a zákon o politických stranách.

Na Putinovi jeho stoupenci oceňují mimo jiné návrat národní hrdosti, o níž přišli po rozpadu sovětského impéria a v průběhu turbulentních 90. let.

Za ni však Rusko zaplatilo eskalací napětí se Západem. Tvrdou zahraničněpolitickou rétoriku Putina sice jeho voliči v Rusku nadšeně vítali, u západních kolegů se však zapsal jako nekompromisní politik, který se nebojí vstupovat do konfliktů.

Během jeho čtyřleté nepřítomnosti v Kremlu se ukázalo, že se společnost v Rusku pozvolna mění a začíná vyvíjet na vládu větší tlak. Potvrzují to masivní demonstrace po prosincových parlamentních volbách, které překvapily nejen Západ, ale nejspíš i samotné Rusy.

Putin se tak vrací do Kremlu v době, kdy si s rétorikou hrdosti a síly nejspíš už nevystačí.

Vladimir Vladimirovič Putin se narodil 7. října 1952 v Leningradu (dnešní Petrohrad) do rodiny dělnického mistra. Studoval na právnické fakultě Petrohradské univerzity.

Po studiích dostal pracovní umístěnku ve Výboru státní bezpečnosti. Během kariéry u KGB pracoval jako agent v Drážďanech. Po rozpadu SSSR se přesunul na Petrohradskou radnici. Z Petrohradu se postupně propracoval do Moskvy, už na konci 90. let byl jako náměstek šéfa prezidentské kanceláře považován v politických kruzích za jednoho z nejvlivnějších Rusů.

Do čela FSB se postavil v druhé polovině července 1998 a už v květnu následujícího roku ho Jelcin představil veřejnosti jako svého nástupce.

S manželkou Ludmilou má dvě dcery. Rodina Putinových chová několik zvířat, nejznámější je jejich labrador Connie a karakačanský pes Buffy.

Putin je nadšený sportovec, zajímá se především o bojové sporty, sambo a judo. Rád loví ryby. Fotografie do půl těla svlečeného Putina s prutem a pravoslavným křížkem kolem krku obletěly celý svět. Díky obdobným snímkům zachycujícím Putina jako pilota vrtulníků nebo lovce se zbraní si vytvořil mediální obraz mužného hrdiny.

Tématické zařazení:

» Politika