Haščák zpochybňuje důkaz premiérky Radičové v kauze Gorila

Politika

BRATISLAVA | Jaroslavu Haščákovi z finanční skupiny Penta se nejprve podařilo zarazit vydání knihy Toma Nicholsona o korupční kauze Gorila, nyní se snaží zasáhnout i do vyšetřování a požaduje vyřazení dokumentu s jeho jménem z vyšetřovacího spisu. Informuje o tom ve středu portál slovenského deníku SME.

Haščák zpochybňuje dokument, který vyšetřovatelům odevzdala z vládního archívu premiérka Iveta Radičová.

Jeden z prvních klíčových dokumentů podle ministra vnitra Daniela Lipšice dokazuje, že slovenská kontrarozvědka SIS skutečně uspořádala akci Gorila.

Údaje shromážděné SIS měly hovořit o spojitosti Penty se Slovenskými elektrárnami a elektroenergetikou.

"Je to první střípek v mozaice vyšetřování," prohlásil o dokumentu Lipšic. Právě on v půlce ledna médiím potvrdil, že akce SIS s názvem Gorila proběhla.

Haščák ale považuje tento dokument za nezákonný. Jeho právník Martin Skubla oznámil, že spolu se svým klientem již požádali prokuraturu, aby ho nechala z vyšetřovacího spisu vyřadit. O této žádosti uvědomili i premiérku.

"Dokument byl opatřen a odevzdám v rozporu s právními předpisy," komentoval to Skubla. Když ho nepotřebovala vláda k plnění svých úloh, měla ho zaslat zpátky tajné službě, jak to stanovuje vyhláška slovenského Národního bezpečnostního úřadu. Ve vládním archívu se proto podle Skubly neměl vůbec nacházet.

Právník Penty a Haščáka navíc tvrdí, že dokument nelze použít jako důkaz trestní činnosti. Zákon o ochraně před odposlechy totiž podle Skubly stanovuje, že jako důkazný materiál lze použít jen záznamy hovorů, zatímco dokument představuje pouze operativní informaci.

Korupční kauza Gorila pochází z let 2005 až 2006. Slovenská kontrarozvědka SIS tehdy sledovala Haščáka ze skupiny Penta, která působí i v Česku. Tento manažer upadl v podezření, že se v konspiračním bytě setkává se zástupci politických stran a uzavírá s nimi dohody o privatizacích za mnohamilionové provize.

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika