Berlusconiho čeká po 17 letech na vrcholu odchod z vlády

Politika

ŘÍM | Italská Poslanecká sněmovna v sobotu bude hlasovat o balíku reformních zákonů a nejspíš ho schválí, píše agentura AFP. Jakmile se tak stane, Silvio Berlusconi, nejdéle sloužící italský premiér od druhé světové války, rezignuje. Sněmovna začne rokovat o záchranném balíku v 11.30 SEČ.

Neočekává se, že by plán reforem v dolní komoře neprošel. Opoziční i vládní poslanci se dali slyšet, že balík podpoří.

Zasedání kabinetu ministrů, na kterém by Berlusconi mohl oznámit svůj odchod, je naplánováno na 17.00 SEČ. Rezignaci pak Berlusconi musí ještě formálně předložit hlavě státu.

V pátek úsporný balík schválili senátoři.

K přísným úsporným opatřením zaměřeným na podpoření růstu ekonomiky a zkrocení obrovského státního dluhu dala podnět Evropské unie. Ta požadovala okamžitou akci, která by napjatým veřejným financím třetí největší ekonomiky eurozóny vrátila důvěru trhů.

Berlusconiho vláda v úterý ztratila většinu v parlamentu. Její šéf následně slíbil, že po přijetí úsporného balíčku odstoupí.

Co do času, který strávil v premiérském křesle, Berlusconiho předčí pouze Giovanni Giolitti a Benito Mussolini, z poválečných politiků nikdo.

Většinu Italů Berlusconiho demise nijak nezarmoutí. Poslední průzkumy veřejného mínění ukazovaly, že jeho vládu schvaluje už jen 22 procent občanů.

Lítost nad jeho odchodem vyjádřil aspoň jeho ruský protějšek a přítel Vladimir Putin, který Berlusconiho označil za „jednoho z největších evropských politiků“ a „jednoho z posledních Mohykánů.“

"Pro Itálii bylo nepochybně dobré, že byl u moci," prohlásil šéf ruské vlády.

Berlusconiho ve funkci nejspíš nahradí někdejší evropský komisař Mario Monti. Prezident Giorgio Napolitano už ve středu naznačil, že s Montim počítá jako s příštím italským premiérem, když ho jmenoval doživotním senátorem. O den později ho požádal, aby v příštích dnech neopouštěl Řím.

Monti, rektor věhlasné Bocconiho univerzity v Milánu, by mohl vést úřednickou vládu, která by v Itálii prosadila hospodářské reformy a zachránila zemi před bankrotem.

Úřednická vláda je nejčastěji zmiňovaným východiskem z italské krize. Při jejím sestavení by měl hlavní slovo právě prezident.

Itálie je po Řecku druhou nejzadluženější zemí, kde se platí eurem. Dluh dosáhl 120 procent HDP a stále roste.

Výnosy z italských dluhopisů mezitím dosáhly nejvyšší hodnoty v historii. Panují obavy, že Itálie, po Německu a Francii třetí největší ekonomika eurozóny, není schopna platit své dluhy a bude další obětí dluhové krize.