Poslanci projednali nový občanský zákoník i rušení Fondu národního majetku

Politika

PRAHA | Poslanci stihli během prvního jednacího dne říjnové schůze projednat zákon, který počítá se zrušením Fondu státního majetku nebo rozsáhlou novelu občanského zákoníku. Nový kodex se dotýká všech občansko-právních vztahů, změn doznají dědická práva, vlastnická práva i právní pohled na zvířata.

Novelu občanského zákoníku přináší stovky změn proti úpravě platné od roku 1964. "Jedná se o největší legislativní dílo, které bylo na půdě parlamentu projednáváno v uplynulých desetiletích," uvedl v úterý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) a dodal, že je kodex k občanům velmi vlídný.

K původnímu návrhu přijal komplexní pozměňovací návrh ústavně-právní výbor sněmovny, který přinesl na 450 změn.

Posílena budou osobnostní práva, nově se totiž zvýrazňují sankce za jejich porušení. Návrh zavádí tvrdší sankce pro vydavatele za otištění fotografie známé osobnosti bez jejího souhlasu. Finanční trest by se mohl pohybovat až ve výši dvojnásobku tržní ceny, za jakou by souhlas celebrity se zveřejněním fotografie tisk normálně koupil.

Poslanci také chtějí limitovat zvyšování nájemného. Podle německého vzoru by se stanovilo, že zvyšování nájemného bude po dosažení jeho obvyklé hodnoty možné maximálně o dvacet procent za tři roky.

Změn dozná také úprava dědického práva. Větší důraz by se měl klást na přání zemřelého, která vyjádřil v závěti. "Nová koncepce posiluje zůstavitelovu volnost při jeho rozhodování o majetku pro případ smrti. Vychází se z tradičního respektování poslední vůle zůstavitele, což je zásadní posun proti současnému stavu, který upřednostňuje živé před mrtvým a nectí zůstavitelovu poslední vůli," uvádí ministerstvo.

Nový občanský zákoník sestává z více než tří tisícovek paragrafů, které jsou rozdělené do pěti částí a upravují trojici hlavních okruhů - rodina, vlastnictví a smlouvy. Občanský zákoník by měl začít platit od roku 2013 a jeho autoři ho připravovali deset let.

Do třetího čtení se po úterním jednání dolní komory posunul také poslanecký návrh Miroslava Kalouska (TOP 09) a Marka Bendy (ODS), který ruší Fond národního majetku. Novela současné připraví Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) o možnost získat do rozpočtu peníze z privatizace.

"Příjmy z privatizace národního majetku společností se státní účastí nejsou příjmem státního rozpočtu. Zákon o zrušení Fondu národního majetku definuje tituly, na které mohou být tyto prostředky věnovány," vysvětlil ministr Kalousek, který novelu předložil.

Předloha se sice dříve nesetkala s podporou vlády ani některých koaličních poslanců, přesto však zákon prošel do druhého a posléze i třetího čtení.

Poslanci do závěrečného čtení propustili také normu, která počítá s tím, že se délka hodnotící lhůty u veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích by měla být až 240 dnů místo současných 180. "Délka hodnotící lhůty u jednostupňové i dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je nejvýše 240 kalendářních dnů," stojí v novele zákona o podpoře výzkumu, kterou připravili poslanci Walter Bartoš (ODS), Anna Putnová (TOP 09) a Milan Šťovíček (VV).

Do závěrečného kola projednávání zákonodárci v úterý poslali i návrh zákona, který upravuje postavení cizince u českého soudu. Při jeho přípravě ministerstvo spravedlnosti zohlednilo především závazky, které pro Českou republiku vyplývají z práva Evropské unie a obecných norem mezinárodního práva.

"Předloha upravuje to, co bych nazval kolizními normami. Pravidla pro řešení případů s mezinárodním prvkem. Jedná se o odbornou technicistní předlohu. Změny, které navrhuje ústavně právní výbor, mají technický charakter," řekl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Zcela nová úprava obsahuje i ustanovení o přednosti mezinárodních smluv a přímo použitelných předpisů práva Evropské unie. Velmi významné je podle autorů zakotvení výhrady veřejného pořádku, která umožňuje odmítnout použití ustanovení cizího předpisu. Takové odmítnutí je možné jen ve výjimečných případech.

Z dílny ministerstva spravedlnosti v úterý poslanci projednali také zákon, podle kterého by ze spotřebitelských smluv mohla zmizet rozhodčí doložka. Předloha ministerstva spravedlnosti má lépe chránit spotřebitele. "Jedná se o novelu, která má v úmyslu reagovat na praktické problémy, které v rozhodčím řízení vznikají. Naším cílem je zpřesnit pravidla tak, aby bylo zachováno rozhodčí řízení jako takové, ale aby nebylo zneužíváno," vysvětlil už v prvním čtení smysl novely ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Dodal, že novela nezužuje působnost rozhodčího řízení, nýbrž mění jeho pravidla.

Ve druhém čtení stihli zákonodárci projednat i novelu školského zákona, podle které budou mít ředitelé škol nově šestileté funkční období. Pro normu zároveň přijali komplexní pozměňovací návrh, který zavádí, že uchazeči o studium na střední škole mohou podat místo tří jen dvě přihlášky.

"Je to snížení administrativní zátěže škol. Zavádí se šestileté funkční období ředitelů škol. Novela navrhuje transparentní pravidla pro plnění školní docházky v zahraničních školách na území České republiky," shrnul základní body zákona ministr školství Josef Dobeš.

Školský výbor podal k normě komplexní pozměňovací návrh, který sněmovna odsouhlasila jako základ pro další projednávání. V návrhu například je ustanovení, že pro první kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání může uchazeč podat dvě přihlášky, místo současných tří. V prvním kole přijímacího řízení na jeden obor vzdělávání navíc nepůjde vykonat zkoušku ve více různých termínech.

Poslanecká sněmovna do třetího čtení poslala i zákon, podle kterého by daně, cla, poplatky a další podobné platby měly být v Evropské unii od příštího roku lépe vymahatelné. Počítá s tím návrh zákona o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek.

Na závěr úterního jednacího dne ještě stihli poslanci projednat i novelu zákona o nemocenském pojištění, která zavádí sjednocení povinnosti a práv zaměstnanců s osobami samostatně výdělečně činnými při platbách nemocenského pojištění. Podle předkladatelů má hlavně usnadnit současnou praxi. "Tento zákon nabyl účinnosti v roce 2009. My jsme proto vyhodnotili zkušenosti s prováděním a na základě toho navrhli úpravy," řekl ve sněmovně ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Dodal, že dosavadní fungování zákona neukázalo nutnost zásadních změn, takže úpravy mají jen dílčí charakter.
"Změny jsou motivovány tím, aby prospěly praxi, je to opravdu spíše technická novela," doplnil Drábek. Poslanci se znovu sejdou ve sněmovně ve středu v devět hodin ráno, aby pokračovali v projednávání dalších bodů, které mají na programu říjnové schůze.

Tématické zařazení:

» Politika