Útoky na Bátoru a Jakla jsou jen kampaní vedenou proti Václavu Klausovi, tvrdí politolog

Politika

19. srpna 2011, 14.03 | PRAHA | Média a někteří politici vedou proti Václavu Klausovi cílenou kampaň, reagoval v pátek politolog Zdeněk Zbořil na nejnovější kauzu prezidentova tajemníka Ladislava Jakla. Deník Mf Dnes v pátek napsal, že Jakl poskytl rozhovor do knihy napojené na neonacisty Deset tisíc extremistů.

"Je to kampaň proti Václavu Klausovi. Jednou se využívá Bátora, jednou se využívá pan Jakl," reagoval na článek pátečního vydání MF Dnes Zbořil a dodal: "Bátora je zase označen za sprosťáka, protože řekl o Schwarzenbergovi, že je prskající staroušek. Ale média opomínají připomenout, že Schwarzenberg s urážkami začal, když Bátoru přirovnal k pazdeři v jisté části těla".

Kampaň má podle jeho názoru poškodit Klause a využívá k tomu lidi, kteří jsou na něj napojeni, řídí podle Zbořila někteří politici. Podezírá expremiéra Mirka Topolánka nebo poslance Petra Tluchoře (oba ODS). "Ale to nejsou jediní. Gajdůšková z ČSSD chtěla zase prohlásit Václava Klause za nesvéprávného. Jsou to polovzdělanci, kteří nemají dostatek argumentů a nechtějí je hledat, tak se uchylují k takovým praktikám. Klause označují za homosexuála, Kikinu. Jejich cílem je toho člověka ponížit," vysvětlil Mediafaxu Zbořil.

Páteční článek MF Dnes proto nebere příliš vážně. Pokud by se však skutečně prokázalo, že by Jakl poskytl rozhovor do knihy, o níž by dopředu věděl, že propaguje extremistické názory, bylo by to pochybení státních bezpečnostních složek. "Co dělá našich pět bezpečnostních složek? Potom jak je možné, že člověk, který má rasistické názory, je tajemníkem na Hradě?" ptá se Zbořil.

Podobné otázky si pak klade i politolog Josef Mlejnek. Tomu připadá podezřelé, že se kolem českého prezidenta vyskytuje množství lidí s extrémními názory. "Je dost podezřelé, že v okruhu Václava Klause jsou lidé, kteří se pohybují na neonacistické scéně. To je i případ Bátory, který má velkou podporu z Hradu. Nechci říkat, že Václav Klaus ve svém okolí buduje fašistickou kolonu, ale člověku to připadá zvláštní," konstatoval Mlejnek.

Rozhovor Jakla do knihy napojené na neonacisty Mlejnek odsuzuje. "Je to přešlap. Člověk si má ověřit, komu dává rozhovor. On v něm navíc říká, že si může každý říkat, co chce. To je problém, který se týká svobody slova, ta není bezbřehá. Kapela, která zpívá a má vlastní písně už může propagovat. Je to vyjádření názoru," uzavřel Mlejnek.

S tím, že by se měl Jakl podobných výroků vyvarovat, souhlasí i politolog Bohumil Doležal: "Problém je v tom, jestli máme pouhé verbální aktivity považovat za trestné, nebo jestli jsou trestné teprve činy. Bojovat proti extremismu zákazem všeho, tím bychom demokracii velmi ublížili. Ale na druhou stranu - pokud bych byl vysoký státní úředník, rozhodně bych se jako pan Jakl nezachoval. Ty skupiny lze maximálně tolerovat, rozhodně je v jejich jednání nemůžeme podporovat."

Podle Doležala jde ale jak v případě Jakla, tak Ladislava Bátory o okrajové názory, které nemají podporu společnosti. "Podpora je minimální a způsobuje ji především současná rozloženost státu. Právě kvůli této rozloženosti se dostávají lidé typu Bátory na místa, kde nemají co dělat," uzavřel politolog.

Tématické zařazení:

» Politika