Obama táhne Ameriku z afghánského močálu

Politika

23. června 2011, 08.55 | WASHINGTON | Američané a jejich spojenci jsou v Afghánistánu o krůček dál, zvěstoval prezident Barack Obama. To však neznamená, že jsou "za vodou". Amerika bude nadále žít v nejistotě, kdy skončí afghánské tažení a co bude na jeho konci: "vietnamský močál", nebo spořádaný odchod ze země zbavené vlivu talibanců a Al-Káidy?

Prezident a vrchní velitel Obama oznámil stažení posil, které předloni do islámské země pod Hindúkušem vyslal. Také však upozornil, že Ameriku čeká ještě tvrdá práce, než bude moci odvolat další vojáky a předat kontrolu nad zemí afghánské vládě.

Někteří vojenští stratégové připomínají, že také válku ve Vietnamu se Američané snažili rychleji dovést k vítězné tečce tím, že vyslali do země posily. Nakonec jim nezbylo, než se potupně stáhnout a přenechat celou zemi komunistům.

Obama to ví. Proto na generály, kteří ho žádali o ještě větší posily, než byl ochoten připustit, naléhal, aby mu předložili strategii odchodu. Když mu ji nedali, vymyslel si ji sám.

"Všechno, co děláme v Afghánistánu, musí být zaměřeno na to, jak se dostat k okamžiku, kdy můžeme omezit naše stopy. Je to náš národní bezpečnostní zájem," cituje prezidenta ve své knize Obamovy války (Obama's Wars) novinář Bob Woodward.

Průzkum pro televizi CNN ukazuje, že 53 procent Američanů je proti afghánské válce, jen 42 procent schvaluje její pokračování.

"Američanům spravedlivá válka v Afghánistánu ztrpkla," řekl k tomu sociolog Nick Bolls z Bostonské univerzity.

V Americe přetrvávají obavy, že se Afghánistán stane novým "močálem". Právě tak je nazývána vietnamská válka.

Pro připomínku: Válku v Afghánistánu zahájili Američané po útocích z 11. září 2001. Chtěli rozprášit jádro teroristické sítě Al-Káida, dopadnout jejího zakladatele a vůdce Usámu bin Ládina a zničit komplice teroristů - islamistické hnutí Taliban. Splnili dva ze tří cílů.

Spojenci se zmocnili velkých měst. Mimo ně si však Talibanci leckde dělají, co chtějí

V Afghánistánu je přitom 99 000 amerických vojáků a na 40 000 vojáků z dalších zemí, z toho pět stovek Čechů. Po jejich boku stojí bezmála 200 000 afghánských policistů a vojáků.

Přesto si tato početná kavalerie nedokáže beze zbytku poradit s dvaceti tisícovkami bojovníků Talibanu, kteří proti nim v Afghánistánu vedou gerilovou válku.

Afghánská vláda mezitím pod ochrannou rukou Ameriky a NATO rozkrádá zahraniční pomoc a rozděluje si zisky z opia.

Bilance afghánské anabáze více než devět let poté je pro Američany hrůzostrašná. Do Ameriky se v kovových rakvích přepásaných vlajkami s hvězdami a pruhy vrátilo 1584 amerických vojáků.

TO JE AFGHÁNSKÁ ANABÁZE V DATECH:

• Operaci Trvalá svoboda (Enduring Freedom) zahájili Američané 7. října 2001 bombardováním hlavních opěrných bodů Talibanu v Afghánistánu.

• Cílem útoku, do kterého se později zapojili další spojenci Američanů, bylo dopadnout Usámu bin Ladina. Tento zakladatel a vůdce Al-Káidy financoval a plánoval útoky 11. září. Američané také chtěli rozprášit jeho organizaci a svrhnout Taliban, který Afghánistánu vládl a poskytl Ládinově skupině své území.

• Devatenáctého října zahájili spojenci pozemní ofenzivu. Třináctého listopadu dobyly oddíly Severní aliance, složené z bojovníků kmenů, které byly vůči Talibanu v opozici, hlavní město Kábul. Později se Severní Koalice s pomocí Američanů a Britů zmocnila i dalších měst.

• Většina talibanských ozbrojenců utekla do sousedního Pákistánu. Poté se však talibanci začali vracet a rozpoutali gerilovou válku proti cizincům (bezvěrcům) a jejich spojencům.

• Po dobytí Kábulu se do prezidentského úřadu vrátil Talibanem vyhnaný prezident Burhanuddín Rabbání. V roce 2002 jeho místo převzal Hamíd Karzáí, který je afghánským prezidentem dodnes. Volby, které vyhrál, však byly nevěrohodné. Desítky tisíc, možná stovky tisíc hlasů byly zfalšovány.

• Zahraniční vojáci působí v Afghánistánu pod hlavičkou ISAF (International Security Assistance Force), schválenou rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Misi velí NATO, tedy americký generál, a podílí se na ní také česká armáda.

• Od začátku bojů v Afghánistánu v roce 2001 v zemi padlo 2272 spojeneckých vojáků. Největší ztráty zaznamenaly Spojené státy. Do Ameriky se v rakvích vrátilo 1584 vojáků.

Tématické zařazení:

» Politika