Zajímavosti
Vědci z Masarykovy univerzity posunuli medicínu blíž k léčbě degenerativních nemocí
BRNO | Využití kmenových buněk v léčbě degenerativních onemocnění, jako jsou diabetes, Alzheimerova nemoc či slepota, se přiblížilo. Přispěli k tomu vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kteří odhalili molekulární dráhu, jež spolurozhoduje o tom, zda jsou kmenové buňky schopné chránit svoji DNA.
O významném objevu vědeckého týmu z Ústavu histologie a embryologie a z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a z brněnských vědeckých center CEITEC a FNUSA-ICRC informoval prestižní mezinárodní vědecký časopis Stem Cells.
"Jedná se o další významný krůček, který je určující pro to, jak brzy nám všem budou běžně dostupné postupy regenerativní medicíny v nemocnicích," uvedl vedoucí výzkumného týmu Aleš Hampl, který je také přednostou ústavu histologie a embryologie.
I když se v rozvoji regenerativní medicíny a tkáňového inženýrství postavených na kmenových buňkách dosáhlo podle odborníků už velkého pokroku, stále zůstává mnoho otázek, které musí být zodpovězeny předtím, než se tyto technologie stanou široce dostupné a zcela bezpečné.
"Bezpečnost je pro klinickou medicínu jedním z nejdůležitějších požadavků. U většiny buněk lidského těla trvale hrozí riziko, že v nich jednoho dne dojde ke genetické změně, která bude mít za následek poruchu jejich funkce a vznik nemoci. Největším nebezpečím je ztráta kontroly dělení buněk vedoucí ke vzniku nádoru," vysvětlil Hampl.
U kmenových buněk, které se musí pro terapeutické využití pěstovat uměle v laboratorních podmínkách, se zdá být podle odborníků riziko změny genetické informace uložené v DNA obzvláště vysoké. Je-li tomu opravdu tak, případně jakým způsobem lze nebezpečí změny DNA kmenových buněk zmírnit či úplně odstranit, zkoumá tým Aleše Hampla už řadu let. Poslední objev naznačuje, že by toho vědci měli být schopni.
"Vzhledem k tomu, jak rychle výzkum kmenových buněk pokračuje nejen u nás, ale všude ve světě, mohly by se v medicíně využívat už v horizontu pěti až deseti let," předpověděl Hampl.
Tématické zařazení:
Diskuse k článku
Souhlasíte s přijetím eura?
29.7% |
||
| ||
36.5% |
||
| ||
17.3% |
||
| ||
16.5% |
||
| ||
Politika
-
Praha v obrazech Vincence Morstadta- Senát otevřel debatu o významu reorganizace agendy závislostí, její přesun nesmí ohrozit dostupnost služeb
- Modernizace jednacího sálu Zastupitelstva přinese nové technologie i možnost online účasti
- Přesun lidskoprávních agend na ministerstva vyvolává obavy, zaznělo na veřejném slyšení Senátu
- Prezident Petr Pavel se tradičně setkal s mladými politiky
- Více z rubriky politika
Milovníci módy a designu míří do BrnaZajímavosti
-
Český snímek Volklore uspěl v soutěži studentských Oscarů. Přesné umístění určí až ceremoniál- Plavidla na Vltavě nově obsluhuje servisní loď. Umožňuje jim natankovat i odčerpat odpadní vody
- Nejšikmější stavba na světě je v Česku. Věž zříceniny hradu Michalovice u Mladé Boleslavi trhla rekord
- Na Vltavě pod Vyšehradem budou nově přistávat vrtulníky záchranářů
- Kraj podpořil opravu střechy katedrály, při které byly nalezeny schránky se vzkazy
- Více z rubriky zajímavosti
Krimi
-
Lebku svaté Zdislavy se podařilo vyjmout z betonu. Nyní ji čekají restaurátorské práce- Krádež lebky sv. Zdislavy už policisté objasnili. Měla skončit v řece
- Tanec smrti se vrátí do Kryštofova Údolí, policie ukradené obrazy vypátrala
- Historické Litoměřice a věznice Bělušice si zahrají v novém seriálu Inspekce
- Viditelná přítomnost policistů v problémových lokalitách je klíčová pro bezpečnější ulice
- Více z rubriky krimi
