Pracovních neschopností v Česku ubylo, lidé jsou doma kratší dobu

Aktuality

Ikona

27. října 2010, 12.24 | ČESKÁ REPUBLIKA | V Česku v období od ledna do konce letošního září ubylo pracovních neschopenek, a to o 12,6 procenta proti stejnému období v loňském roce. Letos evidovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) celkem 998 073 neschopenek, vloni to bylo 1 140 260 případů, uvedla ČSSZ ve středu. Počet vydaných neschopenek klesl ve všech krajích ČR, nejvíce v Olomouckém kraji. Proti roku 2009 se počet neschopenek snížil o 16 procent, což představuje úbytek o 10 516 případů.

V období od ledna do září 2010 ubylo prostonaných dnů. Celkem jich bylo 47 786 947, což je téměř o 17 procent méně než ve stejném období roku 2009. Tehdy Česká správa sociálního zabezpečení evidovala celkem 57 534 313 prostonaných dnů. Největší meziroční pokles zaznamenal Karlovarský kraj, kde počet prostonaných dnů klesl o 386 524 dnů, to je 23,7 procenta.

Průměrná doba trvání jednoho případu pracovní neschopnosti se také zkrátila. Za tři čtvrtě roku činila 47,88 dne, což je o 2,58 dne méně než ve stejném období loňského roku, kdy byla 50,46 dne. Nejdelší průměrná doba trvání jednoho případu pracovní neschopnosti byla 58,83 dne a správa ji evidovala ve Zlínském kraji. Nejkratší doba nemocnosti zůstává v Praze, a to 38,38 dne.

Statistika uvádí, že ženy jsou v pracovní neschopnosti o déle než muži. U žen trvala 48,94 dne a u mužů 46,78 dne. Nejdéle byli na neschopence ženy ve věku od 50 do 59 let (61,02 dne), u mužů pak kategorie nad 60 let (78,46 dne).

Nejčastěji lidé stonali s nemocemi dýchací soustavy. Kvůli tomuto onemocnění bylo vydaných 303 070 neschopenek a prostonalo se 5 274 133 dnů. Nejvíce bylo akutních infekcí dýchacích cest, ty představovaly 247 498 případů neschopenek a 3 853 924 prostonaných dnů. Dále sem patří také chřipka. Ta si vyžádala celkem 35 365 neschopnosti a 543 297 prostonaných dnů.

Mezi další časté důvody patřila také onemocnění pohybové soustavy.

Tématické zařazení:

» Aktuality