Po deregulaci nájemného mohou soudy zavalit tisíce žalob, varují majitelé domů

Aktuality

Ikona

13. října 2010, 17.01 | ČESKÁ REPUBLIKA | Přijetí zákona o sociálním bydlení či normy, která by donutila po prohraném soudu zaplatit nájemné zpětně, by mělo pomoci k tomu, aby po přechodu na tržní nájemné 1. ledna 2011 soudy nezaplavily desetitisíce žalob. Uvedl to předseda občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. "Přechod na tržní nájmy v roce 2011 a 2012 může znamenat spoustu sporů, protože se většina majitelů bude chtít co nejrychleji dostat alespoň na pokrytí nákladů prosté reprodukce,"uvedl Šimeček.

"V současné době přitom existuje mnoho lokalit, kde je nájemné pod touto hranicí," dodal.

Statutární města a hlavní město Praha sice na tržní nájmy zcela přejdou až 1. ledna 2012, regulované nájemné v ostatních městech a obcích však skončí již k prvnímu lednu příštího roku. Pokud stát nezačne urychleně jednat, hrozí soudům podle OSMD zavalení desetitisíci žalobami o výši tržního nájemného.

"V České republice je zhruba 750 tisíc bytů s regulovaným nájemným, možná o něco méně. Když bychom připustili 700 tisíc bytů a fakt, že spory nastanou v pouhých 10 % případů, bude se jednat o závratných 70 tisíc žalob, které naráz zaplaví český soudní systém," upozornila advokátka Klára Samková, která OSMD zastupuje.

Největší problémy podle ní nastanou v sociálně slabších oblastech země, kde je nakumulováno největší množství bytů s regulovaným nájemným: "Jde například o Ostravu, Most či Chomutov."

OSMD vidí řešení v zahájení komunikace mezi nájemci a pronajímateli. Ti by měli nájemce seznámit s tržním nájemným v dané lokalitě a snažit se je přimět k tomu, aby přistoupili právě na reálnou výši nájmu. K tomuto účelu chce na přelomu roku ministerstvo pro místní rozvoj představit takzvanou cenovou mapu, která by měla pomoci řešit sporné případy.

Zapojit by se však podle Šimečka měl i stát. "Samozřejmě existují lidé, kteří nebudou moci platit tržní nájemné. Proto jsme ve spolupráci s premiérem Nečasem (ODS) a ministrem financí Kalouskem (TOP 09) již v minulosti připravili zákon o sociálním bydlení. Ten by zajistil, aby žádná sociálně slabá rodina nedala za nájemné více než 25 % svých disponibilních příjmů," vysvětlil předseda OSMD.

Na zbytek nájmu by přispíval stát. Příspěvky by byly navázány na metráž bytu. Na první osobu by byl příspěvek poskytnut do 50 metrů čtverečních bytu, za každou další by se připočítalo dalších 10 metrů čtverečních. "Ten návrh je ekonomicky výhodný i pro stát, který nebude muset podporovat výstavbu nových sociálních bytů. Norma je v současné době v paragrafovaném znění a mohla by být předložena jako vládní návrh," pokračoval Šimeček.

V Poslanecké sněmovně prý navíc leží zákon, který ukládá straně, jež prohraje soud o výši nájemného, uhradit nájemné zpětně již od doby, kdy spor začal. "To samozřejmě velmi přispěje ke snaze majitelů domů a nájemců nalézt dohodu," myslí si Šimeček.

"Pro majitele nemovitosti není nic horšího než prázdný byt," dodala k tomu Samková.

Podle OSMD bylo regulované nájemné dlouhodobě neudržitelné, protože majitelé nemovitostí přicházeli ročně zhruba o 20 miliard korun. I po přechodu na tržní nájemné však některé neduhy zůstanou. "Novela občanského zákoníku zavádí několik částečně napravujících návrhů. Nicméně pokud se nevrátí výpověď bez udání důvodu, bude naprostá většina nájemních smluv nadále uzavírána na půl roku až na rok. I když je to pro obě strany nevýhodné, dnes se na dobu neurčitou v podstatě nepronajímá," uzavřel Šimeček.

Tématické zařazení:

» Aktuality