Archeologové zkoumají svatyni ve středních Čechách. Veřejnost jim může nahlédnout pod ruce právě dnes - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Dnes je 19. srpna 2026, svátek má Ludvík.

Aktuality

Archeologové zkoumají svatyni ve středních Čechách. Veřejnost jim může nahlédnout pod ruce právě dnes

Kliknutím zvětšíte obrázek
Archeologové zkoumají svatyni ve středních Čechách. Veřejnost jim může nahlédnout pod ruce právě dnes

Archeologové zkoumají svatyni ve středních Čechách. Veřejnost jim může nahlédnout pod ruce právě dnes

19. srpna 2026, 06.26 | Plzeň – Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě, o tisíc let starší než slavný britský Stonehenge.

 

Před 6500 lety vybudovali lidé na místě dnešních Chlebů téměř kruhové ohrazení o průměru 230 metrů. Součástí byl více než 2,5 metru hluboký příkop a dvanáct nepravidelně rozmístěných vstupů. „Kruhová ohrazení nejsou pro toto období v našem regionu vůbec známá, už v tom je tato lokalita mimořádná. Když jsme ale začali podrobně analyzovat rozmístění vstupů, ukázalo se, že není náhodné. Jejich geometrie vytváří systém, který umožňoval sledovat nejvýznamnější okamžiky slunečního i měsíčního cyklu,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie FF ZČU. Archeologové určili hned dvě hlavní pozorovací místa. Jedno souvisí s krajními polohami Měsíce na obzoru během přibližně osmnáctiletého cyklu. Druhé propojuje východ Slunce při letním slunovratu se západem Slunce při zimním slunovratu. Podobné uspořádání je známé ze Stonehenge. Chlebská stavba je ale podle nových zjištění vědeckého týmu výrazně starší. „Spojení východu Slunce a letního slunovratu je pro pravěké zemědělské komunity symbolem počátku, zatímco západ a zimní slunovrat symbolizují konec. Stejný princip je i na hlavní ose Stonehenge. Nyní se ukazuje, že podobně byla navržená i svatyně v Chlebech, jen o více než tisíc let dříve, jak jsme zjistili ze stáří organického materiálu,“ objasnil význam objevu Petr Krištuf.

Vědci se nyní zaměří také na analýzu půdy. „Lidé po sobě kromě artefaktů nebo ostatků svých mrtvých zanechávají také chemické stopy v půdě. Ty nám mohou napovědět, jak bylo toto výjimečné místo využíváno v různých obdobích pravěku,“ řekl Jan Fišer z Univerzity Hradec Králové, který provádí analýzy půdy z ohrazení a jeho širšího okolí. Veřejnost může archeologům nahlédnout pod ruce dnes  od 15 hodin během akce Archeologické léto přímo na lokalitě v Chlebech.

Zdroj: Andrea Čandová

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Kultura  

 » Kraje  » Středočeský  

 » Kraje  » Plzeňský  

 » Tiskové zprávy  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Autor: Lucie Lončáková Přečteno: 6x

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

Nejčtenější články v rubrice
Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

Ano

29.8%

 

Ne

36.5%

 

Je mi to jedno

17.3%

 

Nemám k tomu dost informací

16.4%

 

 

 

 

 

Regionální noviny