Přesun lidskoprávních agend na ministerstva vyvolává obavy, zaznělo na veřejném slyšení Senátu

Aktuality

17. července 2026, 04.52 | Praha - V Jednacím sále Valdštejnského paláce se konalo 32. veřejné slyšení horní komory, tentokrát na téma „Budoucnost lidskoprávní agendy v České republice“. Řečníci diskutovali mj. o aktuálních změnách v systému ochrany lidských práv a jejich dopadech na fungování lidskoprávní agendy ve státní správě i ve společnosti. Úvodní slovo pronesli předseda Senátu Miloš Vystrčil a předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jiří Růžička.

„Přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva vyvolává řadu otázek, na které dosud nemáme přesvědčivé odpovědi. Lidská práva jsou průřezovou oblastí, kterou nelze jednoduše rozdělit mezi jednotlivé resorty a považovat tím věc za vyřešenou. Musíme mít jistotu, že nový systém zachová účinnou koordinaci napříč vládou, jasnou odpovědnost za plnění mezinárodních závazků České republiky a dostatečně silné odborné zázemí. Především však musí skutečně chránit zájmy a práva zranitelných skupin, jejichž hlas bývá ve veřejné debatě nejslabší a které jsou na funkční ochraně ze strany státu nejvíce závislé. Právě proto jsme toto veřejné slyšení svolali,“ vysvětlil iniciátor veřejného slyšení a předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jiří Růžička.

Druhý blok byl zaměřený na spolupráci terénu a státu, diskutující se v něm zabývali otázkou, jak bude zajištěna efektivní koordinace agendy lidských práv, rovnosti žen a mužů, práv dětí i koordinace agendy národnostních menšin. V Jednacím sále k tomu mluvila mj. senátorka Adéla Sucharda Šípová, ministr spravedlnosti Jeroným Tejc nebo bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní je přesun lidskoprávních agend krokem zpět: „Senátu patří mé velké poděkování za to, s jakou pozorností se věnuje ochraně lidských práv. V dnešní době potřebujeme posilovat společenskou soudržnost a pomáhat zranitelným skupinám více než kdy jindy. Plánovaná restrukturalizace agendy rovnosti žen a mužů a lidských práv na Úřadu vlády je ale krokem zpět. Zásadně ohrožuje přípravu nutných systémových i legislativních změn a oslabuje koordinační roli úřadu v tématech, která se neobejdou bez kvalitní a funkční spolupráce mezi resorty, experty a občanskou sférou.“ Ve třetím tematickém bloku se řečníci věnovali mezinárodním závazkům České republiky v oblasti lidských práv, budoucnosti plnění evropských standardů ochrany lidských práv a roli státu při koordinaci plnění závazků. S příspěvkem vystoupila například poslankyně Eva Decroix a Veronika Bílková z Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Zdroj: Lada Faldynová

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Kultura

» Politika

» Kraje » Praha