Práce v Břežanském údolí se protáhnou

Aktuality

15. července 2026, 06.40 | Dolní Břežany - Ač Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje (KSÚS) plánovala, že rekonstrukce silnice II/101 v Břežanském údolí definitivně skončí do Vánoc, oprava se protáhne. Nejspíše až do dubna 2027. KSÚS se však snaží se zhotovitelem navýšit kapacity pracovníků tak, aby se řidiči mohli údolím projet už na konci roku, jak bylo původně avizováno a na jaro nechat jen dokončovací práce. Záležet však bude na počasí. Za zdržením stojí například delší sanace skal, nutná změna dokumentace kvůli založení jedné z opěrných zdí, problémy s podzemní vodou či silné deště.

Jako každá jiná, je i takto akce svým způsobem náročná a dynamická a skýtá celou řadu nepředvídatelných okolností. I přes to, že KSÚS nechala zhotovit všemožné průzkumy. Včetně geotechnického. „Rozsah a technická náročnost prací v úzkém a skalnatém prostoru je skutečně málo vídaná. A my se s tím musíme popasovat,“ říká Filip Slaba, ředitel oblastního závodu Jih společnosti M – SILNICE, která je zhotovitelem. Nejedná se pouze o běžnou rekonstrukci silnice. Součástí stavby je, mimo jiné, výstavba 22 železobetonových opěrných zdí o celkové délce přibližně 1,7 kilometru, sanace skalních svahů, rekonstrukce odvodnění a dalších souvisejících objektů na více než tři a půl kilometru dlouhém úseku komunikace.

O dva týdny se například posunula sanace skal. Hotovo mělo být na konci dubna, práce skončily až v polovině května. „Také jsme museli v několika případech měnit dokumentaci kvůli změně založení čtyř ze zdí. Narazili jsme i na skálu, musíme tedy operativně měnit technologii založení. Budeme muset nejspíše masiv několikrát navrtat,“ zmiňuje Marek Hanuš několik problémů. Neodpovídalo ani složení podloží. „Na obdobné věci vás ani geologický průzkum nepřipraví, pokud nevrtáte každých deset centimetrů. To by stavbu prodražilo do naprosto nesmyslných čísel,“ hodnotí Marek Hanuš. Zhotovitele potrápila i podzemní voda, kterou musel na několika místech odčerpávat. „Každý déšť, a že jich nebylo v posledních týdnech málo, situaci zkomplikoval. Štětovnice, skládané hradby z ocelových profilů chránící stavbu před zalitím, jsme tedy museli dávat i tam, kde jsme s nimi nepočítali,“ vysvětluje Filip Slaba. Čerpání vody bylo zásadní pro změnu technologie při výstavbě zdí. Navíc, niva potoka je velmi blízko stavby. Projekt s ní sice počítal, ale nebylo ji možné řádně zaměřit kvůli velmi silnému zanesení.

Zdroj: Mgr. Josef Holek

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Kultura

» Doprava

» Cestování

» Technika

» Kraje » Středočeský