Češi mají ve stravě málo vápníku a vitamínu D, zjistila studie

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Česká republika | Ve stravě Češek a Čechů, vyjma nejmenších dětí, je citelný nedostatek vápníku a vitamínu D nezbytných pro tvorbu kostí a prevenci osteoporózy. ČTK to řekl předseda Společnosti pro výživu a...

dětský lékař z Fakultní nemocnice Motol primář Petr Tláskal. Spotřeba mléčných výrobků, které jsou zdrojem vápníku i vitamínu D, je v ČR podle statistik pod evropským průměrem.
    "Naši studie potvrdily, že konzumace vápníku je dostatečná jen u dětí do šesti let, dostávají dost mléka a mléčných výrobků. Pak příjem mléka klesá, relativně zůstávají mléčné výrobky. U dětí od šesti do deseti let se už objevuje nedostatek vápníku a s věkem se zvýrazňuje," uvedl primář.
    Studie v roce 2007 sledovala 2792 dětí od čtyř do deseti let, o tři roky později 1558 dětí od sedmi do 15 let a loňská studie 485 lidí od 16 do 85 let. Ukázalo se, že více než čtvrtina lidí přijímá málo vápníku, deset procent jen polovinu doporučené denní dávky, tedy 565 miligramů. Přes tři čtvrtiny lidí mají méně než poloviční dávku vitamínu D a deset procent jen 0,5 mikrogramu, což je dvacetina denní dávky.
    Na prevenci osteoporózy je podle Tláskala nutno myslet už v době, kdy se kostní tkáň tvoří, což je zhruba do dvacátého roku věku. Do kostí by se mělo denně uložit sto miligramů vápníku u pěti až šestiletých dětí, 400 miligramů v pubertě a 150 miligramů u mladších dospělých. Pro vstřebávání vápníku je nezbytný také dostatečný příjem vitamínu D.
    Tláskal potvrdil, že vápník je i v jiných potravinách, například v máku, nejvíce si ho ale tělo dokáže vzít právě z mléčných výrobků. Potřebu vápníku mohou pokrýt z větší části kysané mléčné výrobky, obvykle nevyvolávají trávicí potíže ani u lidí, jimž vadí mléko. Podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka je ČR ve spotřebě kysaných mléčných výrobků dva kilogramy pod evropským průměrem, který činí 18,5 na osobu a rok.
    Podle doporučení Světové zdravotnické organizace se mají mléko a mléčné výrobky konzumovat alespoň třikrát denně, lépe ty s nižším obsahem tuku. Přirozeným zdrojem vápníku jsou vedle mléka a mléčných výrobků sardinky, kapusta, brokolice, pórek, špenát, mák, oříšky, luštěniny, tofu a z ovoce sušené fíky či rozinky. Hojným zdrojem vitamínu D je sluneční záření, rybí tuk, játra, žloutek a obohacené složky potravy.

Spotřeba mléčných výrobků v ČR, EU a vybraných zemích

	konzumní mléko (litry)	zakysané výrobky (kilogramy)	sýry a tvaroh (kilogramy)	máslo (kilogramy)
ČR 2010	57,6	16,2	16,5	4,9
2011	57,6	15,4	16,4	4,9
2012	57,2	16,2	16,8	5,2
EU průměr 27 zemí	64,8	18,7	17	3,6
Německo	53	17,8	22,8	6
Rakousko	79,8	+	17,9	5,2
Polsko	41,9	7,8	11,3	4,2
Slovensko	49,5	13,8	9,9	2,8

+ údaj není
Zdroj: Českomoravský svaz mlékárenský

Denní potřeba vápníku v miligramech podle věku

1 - 3 roky	600
4 - 6 let	700
7 - 9 let	900
10 - 12 let	1100
13 - 18 let	1200
dospělí (těhotné)	1000 (1200)

Obsah vápníku v některých potravinách

potravina - 100 gramů	obsah vápníku v miligramech
mléko	120
jogurt	140
tvrdý netavený sýr ementál 45 procent tuku	840
maso vepřové	8
maso kuřecí	10
sója	150
mrkev	30
jablko	6
mák	1200