Viktor Kožený nebude vydán americké justici

Aktuality

LONDÝN | Tajná (státní, soukromá) rada britské královny nevyhověla americké žádosti o vydání Viktora Koženého z Baham do Spojených států. Rada o tom ve středu informuje na svém webu. Rada dospěla k závěru, že není oprávněna rozhodovat o vztazích mezi dvěma státy – USA a Bahamami.

"Rada pokorně poradí Jejímu Veličenstvu (královně Alžbětě II.), aby odvolání zamítla pro nedostatek jurisdikce (pravomocí) v této věci," píše se v rozsudku právního výboru rady.

Soudci právního výboru rady ve výnosu označují případ za komplikovaný a "komplexní". Připomínají, že se týká smlouvy o vydávání osob, kterou uzavřely Spojené státy s Bahamami. Upozorňují, že tuto smlouvu jim nepřísluší posuzovat.

K radě se odvolalo americké ministerstvo spravedlnosti poté, co bahamská justice v roce 2010 rozhodla, že Koženého do Spojených států nevydá. Rada je nejvyšší a poslední institucí, která mohla bahamský verdikt zvrátit.

Kožený, který na Bahamách nalezl daňový exil v roce 1994, je u newyorského soudu obviněn ze zpronevěry, spiknutí, podvodů, uplácení a praní špinavých peněz. Podnikatele, který počátkem 90. let slibem desetinásobného zisku rozhýbal kuponovou privatizaci v Československu, v USA přezdívají Pirát z Prahy.

Americká obvinění vůči Koženému, kterými se právní výbor zabýval, se zakládají na tom, že Kožený uplácel v Ázerbájdžánu tamní pohlaváry penězi amerických věřitelů. Jeho cílem bylo získat při privatizaci ropnou společnost SOCAR.

Koženého případ posuzoval v Londýně pětičlenný tribunál právní rady – lord Hope z Craigheadu, lord Kerr z Tonaghmore, lady Haleová z Richmondu, lord Clarke ze Stone-cum-Ebony a lord Dyson. Slyšení k němu uspořádal loni v listopadu.

Pak si ctihodní soudci vybrali čas na rozmyšlenou. Verdikt oznámili až ve středu 28. března.

Tajná rada, celým názvem Nejvznešenější Tajná rada Jejího Veličenstva, je formálně poradním sborem panovnice, fakticky vlády. Její právní výbor plní funkci nejvyšší soudní instance v některých oblastech práva v Británii a v některých bývalých britských koloniích, mimo jiné na Bahamských ostrovech, které leží v Atlantiku mezi Kubou a Floridou.

Tajná je rada proto, že její jednání jsou neveřejná a o svém postupu neinformuje. Členy rady jsou vybraní soudci a politici, vesměs členové Sněmovny lordů.

Výnosy právního výboru Tajné rady mají povahu doporučení, nikoli rozsudku. Země Britského společenství, které jurisdikci rady uznávají a mezi něž Bahamy patří, je však respektují.

Z vyšetřování newyorské justice vyplývá, že Kožený si zavazoval Ázerbájdžánce z nejvyšších politických kruhů. Zval je na dovolenou a léčení do ciziny, zahrnoval je dary. Do Baku vozili jeho lidé kufříky plné bankovek. Ázerbájdžánci ale nakonec privatizaci odvolali. Kožený a jeho američtí věřitelé tak o vložené investice přišli.

V jednom bodě obžaloby newyorský prokurátor tvrdí, že Kožený použil 14 milionů dolarů z investičních fondů pro vlastní potřebu. To Kožený popírá. Podplácení však přiznává. Říká, že v bývalé sovětské republice je běžné.

V bahamském rozsudku se píše, že Bahamy americké žádosti vyhovět nemohou, protože podplácení Bahamců cizinci není v ostrovním státě trestné. Koženého postup však soud označil za "hanebný

Viktor Kožený, který získal pohádkové jmění v československé kuponové privatizaci, žije na Bahamách osmnáct let. V říjnu 2005 jej tam na základě americké žádosti zatkla policie. Po devatenácti měsících ho soud propustil na kauci ve výši 300 000 dolarů. Mezitím mu newyorský soud obstavil majetek za téměř 200 milionů dolarů.

Američané by finančníka rádi viděli ve svém vězení. Totéž ale platí o mnohých Češích a Moravanech. Kožený připravil o 13,6 miliardy korun české akcionáře, kteří mu uvěřili při kupónové privatizaci. Na výplatu čeká 240 tisíc lidí.

Vytunelování holdingu, v němž bylo 60 miliard korun, je označováno za jeden z největších finančních podvodů české historie.

Profil: Viktor Kožený, pirát z Harvardu

Prestižní americký magazín Fortune dal Viktoru Koženému přezdívku "Pirát z Prahy". Představil ho jako lupiče, který obral o peníze americké investory a zmizel v ostrovním ráji.

Spíše než pirát z Prahy by to však měl být pirát z Harvardu. Tam získal Kožený bakalářský titul z ekonomie, kterým se pak oháněl. Na něj, nikoli na český původ, lákal věřitele.

Počátkem devadesátých let založil Kožený v Československu fond Harvard Capital & Consulting. Své kuponové knížky mu svěřilo 800 tisíc Čechů a Slováků.

Mladý ekonom přicházející ze Západu s titulem od prestižní univerzity je okouzlil. Sliboval jim desetinásobek vložených prostředků. To znamenalo desetinásobek poplatku 1035 korun za kupónovou knížku s kolkem.

Kožený tehdy nikomu nepřipadal jako pirát - jako James Morgan nebo Francis Drake. Budil důvěru.

Finančník s dobráckým kulatým obličejem, širokým úsměvem a s diplomem z Harvardu vypadal jako důvěryhodný správce peněz a schopný bankéř. V televizi zaujal příhodou, jak jako desetiletý školák prodal na konci dovolené v Jugoslávii výbavu pro potápění za cenu vyšší, než koupil.

Kožený však před příchodem do Prahy za sebou žádnou ekonomickou kariéru neměl.

Rodiče s ním v roce 1979 emigrovali do západního Německa. Odtud mladý Viktor v osmdesátých letech odejel na studia do Ameriky.

Po nich a po dvou rozvedených manželstvích pracoval necelý rok v Londýně jako investiční bankéř u firmy Flemmings. Pak - po revoluci - přijel do Prahy. Krátce působil jako ekonom ve společnosti Mikrochem, poté jako poradce na ministerstvu financí.

Harvardské fondy, na kterých se shromáždily miliardy korun, dobrácký finančník změnil na holding, z něhož zmizely peníze.

Vytunelování holdingu, v němž bylo 60 miliard korun, je pokládáno za jeden z největších finančních podvodů české historie. Na 240 tisíc akcionářů, kteří Koženému uvěřili při kupónové privatizaci, čeká na výplatu peněz.

Kožený mezitím odejel do Británie, později si koupil irské občanství a před dotírající českou justicí se uchýlil na Bahamy.

Když ázerbájdžánská vláda vyhlásila privatizaci ropného průmyslu, zavětřil šanci. Přesvědčil americké investory, kteří neměli potuchy o jeho působení v Česku, aby vložili peníze do jeho fondu, se kterým se pokusil ovládnout státní ropnou firmu v postsovětské republice.

Uplácel ázerbájdžánské politiky a vysoké úředníky. Firmu však nezískal. Ázerbájdžánci privatizaci odpískali. Kožený přitom peníze věřitelů rozházel za úplatky a provozní údaje. Rozhněvaní investoři ho zažalovali.

Rozpoutala se právní bitva o Koženého vydání do rukou newyorské justice. Kožený se během ní ocitl v prostředí, které dosud neznal. Na 19 měsíců obýval celu dva krát tři metry.

Nakonec byl propuštěn, bahamská justice ho odmítla vydat. Co víc, teď Američané ostrouhali také u Tajné rady britské královny.

Vypadá to, že pirát Kožený na Bahamách zůstane. Proč ne? Bahamy jsou oblíbeným útočištěm pirátů už od konce 17. století.

Tématické zařazení:

» Krimi

» Aktuality