Inovace není slogan, ale proces

Rozhovory

19. ledna 2026, 05.50 | Výroba čisté energie je alfou a omegou podnikání dnes již nadnárodní společnosti LSK Green Group. Zaměřuje se na efektivní energetická řešení s důrazem na obnovitelné zdroje energie a udržitelnost. Pomáhá firmám a institucím s instalací a využitím solárních systémů, ale i solárních fasád a skel. Specializuje se také na dodávku energie, agregaci výkonu a lokální sítě, technické revize elektrických zařízení i další energetické služby, které snižují náklady i uhlíkovou stopu provozu. Jejím ředitelem pro strategii a rozvoj je Martin Kuruc, kterého jsme se zeptali…

Jak byste stručně představil LSK Group Green čtenářům, kteří se s vaší firmou setkávají poprvé?

Jsme firma, která dělá energetiku tak, aby dávala smysl nejen na papíře, ale hlavně v reálném moderním světě. Zabýváme se výrobou energie, její akumulací, řízením a připojením k síti – zkrátka řešíme celý řetězec. A když něco nejde připojit nebo provozovat, bereme to spíš jako výzvu než problém.

Říkáte, že řídit firmu dnes znamená nést odpovědnost za budoucnost. Co to konkrétně znamená v praxi?

V praxi to znamená rozhodovat se s horizontem deseti, patnácti a více let, nikoli jednoho rozpočtového roku. V energetice dnes nevytváříme jen projekty, ale infrastrukturu, která tu bude desítky let. Každé rozhodnutí – technologické i strategické – musí obstát nejen dnes, ale i v budoucích regulačních a síťových podmínkách.

Co je dnes pro vedení společnosti v energetice těžší: tlak regulací, investorů, nebo reality na trhu?

Nejtěžší je sladit všechny tři roviny najednou. Regulace často reaguje se zpožděním, trh je rychlejší a technologie ještě rychlejší. Role ředitele dnes není jen vést firmu, ale neustále balancovat mezi světem techniky, legislativy a investorů – a udržet přitom jasný směr.

V čem se přístup LSK Green Group liší od ostatních firem v oboru?

Od začátku se díváme na energetiku jako na systém, nikoli jako na soubor izolovaných technologií. Neřešíme jen výrobu elektřiny, ale i její připojení, řízení, akumulaci a vliv na síť. Díky tomu se dostáváme k tématům, kterým se jiní vyhýbají – jako jsou ÚPOS, agregace nebo BIPV.

O obnovitelných zdrojích se mluví hodně, o připojitelnosti, UPOS a UTP téměř vůbec. Můžete, prosím, přiblížit tyto pojmy?

Připojitelnost neboli kapacita sítě, UPOS a UTP jsou technické podmínky připojení výrobních zdrojů k distribuční soustavě. Zjednodušeně řečeno určují, zda se zdroj může připojit, v jakém výkonu a za jakých provozních podmínek. Jsou to zkratky, které veřejnost téměř nezná, ale v praxi dnes rozhodují o tom, jestli projekt vznikne, nebo zůstane jen vizualizací.

Proč právě toto dnes rozhoduje, zda projekty vzniknou?

Protože bez splnění UPOS je i sebelepší projekt pouze na papíře. Kapacita sítí je omezená a bude stále více řízená. Kdo neumí pracovat s připojitelností, regulací výkonu a řízením zdrojů, ten v budoucnu realizovat projekty nebude.

Setkáváte se s tím, že špatná příprava brání technicky smysluplným projektům?

Velmi často. A nejde jen o samotnou kapacitu. Problém bývá v tom, že se projekt řeší po částech – zvlášť technologie, zvlášť připojení, zvlášť baterie. My vidíme, že aby projekt fungoval, musí se řešit jako celek: rozumné vyvedení výkonu, nastavení regulace, práce s akumulací i provozní logika. Když se toto podcení, narazí se dříve nebo později – a často zbytečně.

Jaké řešení dnes nabízíte trhu, které by před pěti lety nebylo možné?

Je jich celá řada, například dnes nabízíme řešení, která propojují BIPV, bateriová úložiště, monitoring a agregaci do jednoho funkčního systému. Před pěti lety to technologicky ani regulatorně nebylo reálné. Dnes je to naopak cesta, jak připravit budovy, developery i investory na budoucí fungování energetiky.

Na jaké projekty nebo inovace se v LSK Green Group aktuálně nejvíce soustředíte?

Aktuálně se v LSK Green Group dlouhodobě soustředíme především na oblast BIPV (Building Integrated Photovoltaics), tedy fotovoltaické fasády a další integrovaná řešení, která spojují architekturu s výrobou energie. Tento segment považujeme za klíčový z hlediska budoucí výstavby i udržitelnosti.

Vedle toho intenzivně rozvíjíme agregaci a monitoring bateriových systémů a fotovoltaických elektráren a pracujeme na vytvoření komplexní platformy umožňující aktivní řízení výrobních zdrojů. Cílem je efektivní koordinace výroby, akumulace a spotřeby energie v reálném čase. Naší ambicí je stát se lídrem v realizaci BIPV projektů, dále v oblasti simulací a optimalizace souladu všech výrobních zdrojů a v neposlední řadě v monitoringu a správě energetických systémů jako celku. Právě komplexní přístup ke správě výroby energie vnímáme jako zásadní konkurenční výhodu do budoucna.

BIPV se často zaměňuje s klasickou fotovoltaikou. V čem je podle vás zásadní rozdíl?

Klasická fotovoltaika se na budovu instaluje. BIPV je součástí budovy. Nahrazuje fasádu, střechu nebo jiné konstrukční prvky. To zásadně mění způsob návrhu, odpovědnost i přidanou hodnotu projektu. Výroba energie je „bonus“, který dává architektuře nový rozměr. To je zásadní změna myšlení oproti klasické energetice.

Je český development připravený přijmout BIPV jako standard, ne jako něco extra?

Technicky je český development připravený. Stále víc se ale ukazuje, že kromě energetiky hraje roli i design a architektonická kvalita. BIPV dává smysl právě tam, kde se potkává funkce, estetika a dlouhodobá hodnota budovy. A to je trend, který už nejde přehlížet.

Když v dnešní době chce investor BIPV na svůj projekt – jaká úskalí ho čekají?

Největším úskalím pro investora, který uvažuje o BIPV, je chybný přístup hned na začátku projektu. BIPV není technologie, kterou lze k budově jednoduše „přidat“ v pozdější fázi – musí být navrženo současně s architekturou, konstrukcí i energetickým konceptem stavby. Jakékoli odložení tohoto rozhodnutí výrazně omezuje technické i estetické možnosti řešení.Při správném přístupu se tak původní „úskalí“ mění v jasnou konkurenční výhodu: stavba získává vyšší energetickou soběstačnost, lepší ESG profil a architektonickou přidanou hodnotu, která je dlouhodobě udržitelná i ekonomicky velmi atraktivní.

Jaký typ budov je dnes pro BIPV nejvhodnější?

Administrativní budovy, logistická centra, rezidenční projekty vyšší kvality i veřejné stavby. Všude tam, kde má architektura ambici být funkční, udržitelná a dlouhodobě hodnotná.

Existuje projekt, který vám změnil pohled na možnosti BIPV?

Ano, takových projektů je celá řada. Právě na nich jsme si ověřili, že BIPV dokáže fungovat nejen technicky, ale i ekonomicky a architektonicky – a že se z něj může stát standardní součást moderních staveb. Takové jsou k vidění po celém světě a doufám, že jich postavíme co nejvíc i u nás. Ukázky lze vidět například na jediném showroomu v ČR u nás v Praze.

Co vás na vaší práci nejvíce baví a co je naopak nejtěžší?

Na své práci mě nejvíce baví měnit zažité procesy a posouvat způsob, jakým lidé přemýšlejí o nových možnostech. Dává mi smysl formovat nové přístupy, ukazovat alternativní cesty a otevírat témata, která dříve nebyla považována za reálná nebo proveditelná. Naopak mi vadí vše, co tento posun brzdí – setrvačnost, zbytečná administrativa a odmítání změny jen proto, že „to tak vždy bylo“. Právě tyto bariéry jsou často větší překážkou než samotná technologie, a jejich překonávání je paradoxně jednou z nejnáročnějších, ale i nejdůležitějších částí práce.

Jaký profesní úspěch vám udělal v poslední době největší radost?

Velkou radost mi udělalo, že jsme kompletně zajistili realizaci největších střešních fotovoltaických elektráren v České republice. Stejně významné je pro mě i to, že jsme byli první, kdo do ČR přinesl a realizoval BIPV instalace – a to jak pro hlavní město Prahu, tak pro soukromé developery. Jsou to projekty, které reálně posouvají celý obor dopředu, nastavují nové technické i koncepční standardy a dokazují, že inovativní energetická řešení mohou fungovat ve velkém měřítku.

Jaký odkaz byste chtěl, aby LSK Green Group zanechala?

Chtěl bych, aby LSK Group Green zanechala stopu v tom, že jsme pomohli nastavit správný směr do budoucnosti. Nejen pro dnešní investory a města, ale i pro další generace. Energetika není krátkodobý byznys – je to infrastruktura, která ovlivní, jak se tu bude žít za dvacet nebo třicet let našim dětem.

Co byste poradil firmám nebo obcím, které o ekologických řešeních teprve uvažují?

Začněte systémově. Neřešte jen technologii, ale i připojení, řízení a budoucí rozvoj. A hlavně – vyberte si partnery, kteří rozumí celému řetězci, nejen jeho části.

foto: Daniel Šeiner

Zdroj: redakce RN

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Kultura

» Technika

» Charita

» Více » Ekologie

» Rozhovory

» Kraje » Praha

Diskuse k článku

Vložit nový příspěvek Sbalit příspěvky

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

Nejčtenější články v rubrice

Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

	Ano
		30.8%

	Ne
		34.9%

	Je mi to jedno
		17.8%

	Nemám k tomu dost informací
		16.5%

Politika

CINEMA CFW

Zajímavosti

Krimi

	Vložit nový příspěvek
Jméno:
Pohlaví:	Muž, Žena
E-mail:	(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)
Předmět:
Příspěvek:

Kontrola:	Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Inovace není slogan, ale proces - Rozhovory - REGIONÁLNÍ NOVINY

Rozhovory

Inovace není slogan, ale proces

Politika

CINEMA CFW

Zajímavosti

Krimi