Komentář: Schodky veřejných rozpočtů pod lupou

Rozhovory

17. července 2024, 09.53 | Praha - O stavu veřejných rozpočtů se v minulých týdnech napsalo hodně. Kabinet Petra Fialy prezentoval nedávno názor, že jeho vláda snížila schodky veřejných rozpočtů a podařilo se jí nastavit trvaleji udržitelnou trajektorii zadlužení státu. Ozývaly se však rovněž hlasy, které tvrdily naprostý opak. „Jaký je skutečný stav? Podařilo se současné vládě stabilizovat zadlužení státu? Pokusím se v této věci být maximálně objektivní“, říká Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital.

Zadlužení českého státu v poměru k HDP se podle aktuálních dat ČSÚ nachází na úrovni 43,4 procenta, kdy vzrostlo z loňských 42,9 procenta. V tomto směru se zadlužení ČR dostalo na dohled nejvyšší úrovni v samostatné historii z roku 2013, kdy tento ukazatel dosáhnul 44,4 procenta. A to přes konsolidační úsilí současné vlády. Ovšem pro srovnání, taková Francie, Itálie nebo Belgie operují se zadlužením daleko přes 100 %. Letošní schodek u prvně jmenované země dosáhne letos „solidních“ 5,5 procenta, což je mimo jiné v přímém rozporu s Maastrichtskými kritérii nebo Paktem stability a růstu. V tomto směru je české saldo sektoru veřejných rozpočtů v roce 2024 znatelně nižší a činí „snesitelných“ 2,2 procenta HDP. To bych označil za pozitivní, neuspokojivý je nicméně trend v jiné oblasti.

Strukturální schodek je výraz, který se používá k popisu rozdílu mezi příjmy a výdaji veřejných financí, očištěného o vliv hospodářského cyklu a jednorázové nebo mimořádné příjmy a výdaje rozpočtu. Právě tento schodek v roce 2024 dosáhne 2,2 procenta HDP, je z něj vidět jen nepatrné zlepšení oproti roku 2023, kdy strukturální schodek činil 2,3 procenta HDP. Reálné výsledky konsolidační strategie u strukturálního schodku dosáhly zlepšení o 0,1procentního bodu. V systému veřejných financí tak zůstává i nadále zabudována silná strukturální nerovnováha, kterou se nepodařilo současné vládě vyřešit.

Závěrem lze konstatovat, že mise vlády spojená s krocením rozpočtového schodku zůstala nedokončena a někde v půli cesty. Podařilo se zejména kvůli efektu vyšších příjmů z daní (růst daně z nemovitosti, příjmů právnických osob nebo zachování „windfall tax“) snížit absolutní schodek rozpočtu, ale strukturální „sekera“ zůstává stále zatnutá hluboko. A při dlouhodobě dobře zabudovaných mandatorních a kvazimandatorních výdajích na úrovni 88 procent celého rozpočtu se toto v dohledné době změnit nepodaří.

Zdroj: Lucia van Middendorp

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Finance

» Rozhovory

» Kraje » Praha