Dominanta Zelného trhu, budova bývalé Cyrilometodějské záložny, slaví 111 let

Jihomoravský

24. dubna 2026, 06.04 | Brno - U příležitosti 111. výročí dokončení bývalé Cyrilometodějské záložny na Zelném trhu v Brně se v hotelu Grandezza sešli architekti, historici a lidé, kteří se podíleli na obnově této architektonické dominanty. Kromě luxusního butikového hotelu zde sídlí také restaurace a kavárna. Celý komplex tak představuje zdařilý příklad citlivé rekonstrukce, která dokázala propojit historickou hodnotu s moderní funkcí a najít tak budově nový život a uplatnění v 21. století.

Společnost Cyrilometodějské záložny vznikla roku 1882 jako první významný český finanční ústav v tehdy převážně německém Brně. Samotná záložna sídlila na Zelném trhu už od roku 1887, avšak se ziskem nových klientů a kapitálu se zvětšovaly požadavky na vybudování patřičného sídla. Na počátku 20. století proto bylo rozhodnuto o výstavbě nové monumentální reprezentativní budovy, k níž pak došlo mezi lety 1913–1915 podle návrhu významného českého architekta Vladimíra Fischera. Ačkoli do stavebních prací zasáhla první světová válka, tehdejší majitelé záložny se rozhodli se stavbou pokračovat – prováděli ji stavitelé Leopold Čupr a Ludvík Němeček. Přes veškeré problémy s dodávkami materiálu a absencí pracovních sil byla budova dokončena již koncem roku 1915 a stala se největší záložnou v Brně a později také jednou z největších v Československu. Svému původnímu účelu objekt sloužil do konce 60. let 20. století, následně zde sídlila nejprve Právnická fakulta (1969–1990) a poté Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity (1991–1997). Za současnou podobou budovy stojí architekt Ondřej Kukral, který byl hlavním projektantem hotelu Grandezza a v minulosti se podílel na obnově řady historicky cenných objektů, mezi něž patří například památkově chráněný nový zámek v Ratboři u Kolína od architekta Jana Kotěry. „Naším cílem bylo navrátit budově Cyrilometodějské záložny její noblesu a zároveň ji otevřít novému využití. To je vždy rozhodující, protože jen nová funkce zajistí architektonicky cenným budovám další život. Pracovali jsme s původními prvky tak, aby zůstaly čitelné, ale zároveň přirozeně zapadly do konceptu moderního pětihvězdičkového hotelu. Například fasáda nemá prostý nátěr, ale byly míchány řady vzorků z různých písku a cementů. Díky tomu se nové části fasády přiblížily původní omítce barvou i strukturou,“ upřesnil architekt Ondřej Kukral.

Zdroj: Jindřich Vaněk

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Kultura

» Tiskové zprávy

» Kraje » Jihomoravský