Alexandr Vondra: Politika je o umění nacházet spojence

Politika

30. května 2024, 06.29 | Alexandr Vondra je dobře známý všem, kteří alespoň po očku sledují českou politiku. Jako bývalý disident, diplomat, ministr a v současnosti europoslanec za ODS, má za sebou bohatou politickou kariéru. Nyní opět kandiduje do Evropského parlamentu, tentokrát jako lídr koalice SPOLU. Jaký je jeho pohled na aktuální politické a společenské otázky a co pokládá za svoje priority v Evropském parlamentu? Ptáme se v rozhovoru.

Co vás přimělo kandidovat do Evropského parlamentu?

Rozhodoval jsem se hlavně před pěti lety, kdy to pro mě znamenalo návrat do politického života. Tehdy to nebylo jednoduché. Nechtěl jsem se vracet za každou cenu. Přijal jsem 15. místo na kandidátce s tím, že pokud o mně voliči skutečně stojí, mohou to dát najevo svými „kroužky“. Kampaň jsem vedl v podstatě nadšeneckou, za pomoci mých přátel. Získal jsem nakonec neuvěřitelných 29 536 preferenčních hlasů, což mě nejen ohromně potěšilo, ale také nakoplo do další práce pro naši zemi. Po pěti letech v Evropském parlamentu jsem přesvědčený, že moje práce tam má smysl a rád bych v ní pokračoval.
Jaká témata jsou v těchto evropských volbách podle vás klíčová?

Musíme především zdůrazňovat, že na evropské úrovni se dnes utváří většina české legislativy. Mnoho lidí si to stále neuvědomuje, a proto zájem o evropské volby zůstává spíše nižší. Nejlepší způsob, jak ovlivnit, kudy se budeme jako Evropa ubírat, je chodit k evropským volbám. Hlavní témata těchto voleb jsou podle mě bezpečnost Evropy a podpora ekonomiky. K tomu potřebujeme změnit Green Deal a zastavit nelegální migraci, což platí napříč kontinentem.

Proč si myslíte, že právě tyto věci občany nejvíce trápí?
Dopady masové migrace na Evropu vidí všichni, čteme o nich každý den. Téměř ve všech zemích EU podporuje omezení migrace přes 70 procent obyvatel. Pro evropské občany je to jasná věc, a pokud politici nenajdou odpovídající vůli, budou nahrazeni. Green Deal se pak týká nás všech na té každodenní úrovni - je to o tom, kolik nás bude stát bydlení, doprava, potrava... Jestli si budeme moci dovolit vlastnit auto nebo koupit maso. Pak jsou tu samozřejmě dopady na evropský průmysl - naše země je hodně závislá na automobilkách, potřebujeme, aby automobilový průmysl prosperoval. Za humny je navíc válka a my v důsledku omezení, která jsme na sebe uvalili, nejsme schopní vyrobit ani pancíř. Jak se pak můžeme bránit, kdyby nás někdo napadl?
A jde to vůbec zvrátit? Z pozice malé země ve střední Evropě?
Nejsme zase až tak malí, jak si často myslíme, ale máte pravdu, musíme hledat koalice ochotných. To je mnohdy mravenčí politická práce, ale z pozice člověka, který už o lecčems vyjednával, jsem přesvědčený, že to má smysl. Že to není jen mlácení prázdné slámy. Uvedu dva příklady. Před pěti lety byla jaderná energetika v Evropském parlamentu sprosté slovo. Dali jsme - dokonce už před válkou na Ukrajině - dohromady skupinu příznivců jádra z různých zemí, opíralo se to hodně o sílu Francie, ale byla tam zastoupena řada zemí. Společně jsme prosadili, aby jádro nebylo znevýhodněno vůči obnovitelným zdrojům. Druhý příklad je emisní norma EURO 7, která by zasadila tvrdou ránu evropskému autoprůmyslu i osobní mobilitě. Přestala by se vyrábět menší a levnější auta pro běžné lidi. Na půdě Evropského parlamentu jsem jako zpravodaj tohoto návrhu propojil lidi z různých frakcí a společně jsme to dokázali vykostit tak, aby ty nebezpečné věci odtamtud zmizely. Politika je o umění nacházet spojence v konkrétních otázkách. Je to řemeslo jako každé jiné, je třeba se mu učit, a snad to nebude znít neskromně, ale myslím, že ho docela ovládám.

Foto: © European Union 2023 - Source : EP

Zdroj: SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL)

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika

» Volby