Mezi Brity a EU nepanuje láska, má to různé důvody

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Londýn | Euroskepticismus z důvodů historických, konjunkturálních, politických i z důvodů vlastní identity nabírá zvlášť nakažlivou formu v Británii, kde se v případě vítězství konzervativců ve volbách 7. května...

uspořádá referendum o setrvání země v Evropské unii. Napsala to agentura AFP s odvoláním na britské experty.
    Euroskepticismus, termín vymyšlený v polovině 80. let minulého století váženým listem The Times, existuje i v dalších evropských zemích. V Británii se ale zdá být mnohem hlubší, pudovější a emocionálnější, tvrdí profesor Oliver Daddow z Chichesterské univerzity.
    Tento pocit vychází především z dějin britských ostrovů, které jsou již dlouho otočeny ke světu, jemuž částečně vládly, a které dlouho vnímaly pevninskou Evropu jako konkurenci, pokud s ní rovnou nesoupeřily. "Evropská unie je vnímána jako něco neslučitelného s britskou identitou, ať už právem nebo neprávem," řekl Daddow.
    Britská monarchie si pěstuje vůči svému politickému systému skutečný pocit hrdosti opírající se kromě jiného o poslaneckou sněmovnu, oslavovanou jako matka parlamentů světa, a o vítězství ve druhé světové válce, přičemž Británie nebyla obsazena. Tato hrdost se někdy v zahraničí vnímá jako arogance.
    Z toho vyplývá, že je pro Brity těžké přistoupit na sílící politický rozměr Evropské unie. Konzervativní premiér David Cameron nedávno shrnul myšlení velké části svých spoluobčanů tvrzením, že EU se snaží získat příliš velké pravomoci.
    Mnoho Britů má skutečně pocit, že byli podvedeni. A to proto, že se jim poté, co odsouhlasili v referendu v roce 1975 vstup země do tehdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS), dostalo něčeho jiného, než čekali. Ano společnému trhu tehdy řeklo 64,6 procenta hlasujících.
    "Spojené království vnímá svůj vstup do EU jako prostředek k jednomu cíli, kterým je ekonomická prosperita, nikoli také politická integrace," vysvětluje výzkumník Tim Oliver z Londýnské ekonomické školy (LSE).
    Londýn kvůli dvěma vetům francouzského prezidenta Charlese de Gaullea musel politicky bojovat 15 let, aby se mohl zapojit do společného trhu. Poté ale požadoval řadu výjimek ohledně především volného pohybu osob či eura. Nakonec na pozadí finanční krize zpochybnil i ekonomické trumfy EU.
    "Krize eurozóny vedla k tomu, že se EU spojuje s vysokou nezaměstnaností, nepříjemnými populistickými stranami, ekonomickými neúspěchy a špatným vedením," soudí ředitel Střediska pro evropské reformy (CER) Charles Grant.
    Mohou tak někteří dávat za pravdu bývalé konzervativní premiérce Margaret Thatcherové, která říkala, že všechny problémy přicházejí z Evropy a všechna řešení z anglosaského světa.
    Evropská unie se také spojuje s přistěhovalectvím, které se stalo nejdůležitějším problémem současné britské politiky, tvrdí Grant.
    Protievropská strana UKIP, která v Británii vyhrála loňské volby do europarlamentu, podle něj dokázala velmi šikovně spojit přistěhovalectví s EU. "I když ve skutečnosti je (v Británii) více přistěhovalců ze zemí mimo Evropu než imigrantů z Evropy," poznamenal Grant.
    Britský tisk, který je z velké části euroskeptický a někdy až protievropský, neváhá pěstovat podobná klišé.
    "Média šíří myšlenky konzervativní pravice a opírají se o představy spojené s britskou říší, s významem Velké Británie a s válkou," soudí Daddow.
    EU je mezi Brity také vnímána jako organizace ovládaná Němci a Francouzi k jejich prospěchu a proti zájmům Británie. "Je to někdy pravda, ale často je to mylné," věří Grant.
    Podle únorového průzkumu bylo pro setrvání v EU 45 procent obyvatel a 35 procent pro vystoupení. "Referendum je problematické, protože argumenty pro zachování členství jsou komplikované a založené na číslech, zatímco argumenty proti členství jsou jednoduché, emocionální a romantické," řekl Grant.