Vláda schválila finanční ústavu omezující zadlužení Česka

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Vláda dnes schválila návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti, takzvané finanční ústavy. Zákon počítá mimo jiné s dluhovou brzdou ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. Finanční...

ústava má zavést hlavně omezení pro zadlužování státu, které vyžaduje i EU, ale i obcí a krajů. Normu musí schválit obě komory parlamentu ústavní většinou.
    Koalice tak bude potřebovat i hlasy opozice, která je ale k předloze zatím skeptická. TOP 09 trvá v souvislosti s finanční ústavou na tom, aby se vláda zavázala ke snižování strukturálního schodku. KSČM vadí, že s opozicí nikdo nediskutoval. Občanští demokraté zase označili předlohu za vykastrovanou a značně oslabenou proti původnímu šest let starému záměru.
    Dřívější návrh z dob ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) například počítal s možnými kroky a opatřeními již při dosažení výše dluhu 40 procent HDP. Loni byl podle ministerstva financí vládní dluh 43,2 procenta HDP.
    Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) není potřeba, aby byly ve finanční ústavě další záchytné stupně. "My se navíc snažíme podíl dluhu stabilizovat. ČR tak nehrozí v příštích letech, že by se dotkla té hranice," uvedl. "Pro nás je důležité, že poprvé v historii se chce vláda sama omezit z hlediska dluhů. Těch 55 procent je kompromis, i když jsem doufal v menší číslo," uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle něj se finanční situace Česka vyvíjí dobře a letos by měl dluh činit 41,3 procenta HDP.
    "Nastavení dluhového stropu je určitě krok správným směrem. Paradoxem ale je, že jej na vládu přináší ministr, který zemi začal znovu více zadlužovat," uvedl hlavní investiční stratég ČP Invest Michal Valentík.
    Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení bude muset vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. K těmto krokům nebude muset kabinet přistoupit například v případě nouzového nebo válečného stavu, kvůli odstraňování následků živelních pohrom nebo při významném zhoršení ekonomického vývoje.
    Se snižováním platů politiků v případě překročení hranice pětapadesátiprocentní zadluženosti aktuální verze návrhu nepočítá. "To bylo v původní verzi, která prošla různými změnami, takže to snižování platů tam není, protože jsme to projednávali v rámci koalice," řekl televizi Nova Babiš.
    V případě obcí a krajů by zadlužení nemělo podle návrhu přesáhnout 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud se tak stane, budou muset územní samosprávné celky výši svého dluhu začít snižovat. Pokud ke snižování dluhu obec nepřistoupí, bude moci ministerstvo financí rozhodnout o pozastavení převodu jejího podílu na výnosu daní.
    Návrh ministerstva počítá i se zřízením pětičlenné Národní rozpočtové rady. Jejím úkolem bude hodnotit plnění rozpočtových cílů, sledovat hospodaření veřejných institucí a vypracovávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Vedle toho by měl vzniknout i sedmičlenný Výbor pro rozpočtové prognózy, který by měl hodnotit prognózy ministerstva financí.
    Ministerstvo navrhuje účinnost zákona od ledna příštího roku. Opatření u zadlužení obcí v podobě pozastavení převodu podílu na výnosu daní by pak měla fungovat od roku 2018.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika

» Finance