Z Minsku vzešla další dohoda o příměří, ale válčilo se dál

Politika

zdroj: en.wikipedia.org

Minsk | Nejvyšším představitelům Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie se v Minsku po šestnáctihodinovém maratonu jednání dnes podařilo dospět k dohodě o novém příměří na východě Ukrajiny. Boje mezi vládními...

silami a proruskými separatisty mají utichnout v noci na neděli 15. února. Následovat má stažení těžkých zbraní z nárazníkové zóny mezi oběma stranami a výměna zajatců. Mezitím ale obě strany hlásily další padlé vojáky a zabité civilisty. Konflikt si od dubna vyžádal již více než 5300 mrtvých. Předchozí dohody z Minsku zůstaly převážně jen na papíře.
    "Dohodli jsme se o hlavních otázkách," oznámil v Minsku před novináři ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého má příměří platit od nedělních 00:00 kyjevského času (sobota 23:00 SEČ). Dohoda obsahuje také množství dalších bodů včetně ústavních změn či práva na jazykové sebeurčení a lidové milice.
    Během nočního vyjednávání o dohodě však podle mluvčího ukrajinské armády Andrije Lysenka rusko-ukrajinskou hranici u Luhanska přejela padesátka ruských tanků, 40 raketometů Grad, Uragan a Smerč a stejný počet obrněných vozidel. Ukrajinský prezident Petro Porošenko v Bruselu řekl, že jeho země na nočním jednání v Minsku prosazovala okamžité příměří na východě Ukrajiny, ale "druhá strana" podle něj žádala nejméně 72 hodin odkladu.
    Pod dohodu o opatřeních, aby se minská mírová dohoda z loňského září uplatnila v praxi, se podepsali i vůdci proruských separatistů Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij.
    Podle kancléřky Angely Merkelové, která se čtyřstranného summitu účastnila spolu s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem, právě Putinův tlak ke konci jednání přiměl separatisty, aby souhlasili s příměřím. I Porošenko podle ní udělal vše, aby krveprolití skončilo. Nedělá si však "žádné iluze": výsledkem je jen "záblesk naděje" a na cestě k urovnání konfliktu leží ještě "veliké překážky".
    Rozpory naznačila i vyjádření ruského a ukrajinského prezidenta. Zatímco podle Putina by Ukrajina měla v zájmu "dlouhodobého politického urovnání" podniknout ústavní reformu, která zakotví práva ruskojazyčných obyvatel Donbasu, Porošenko zdůraznil, že nemůže být řeči ani o federalizaci ani o autonomii pro povstalci ovládnuté oblasti na východě země. Ukrajinský prezident rovněž požadoval, aby do konce roku ukrajinští pohraničníci zase kontrolovali hranici s Ruskem i v úseku, ovládaném separatisty. Podle Kyjeva tudy proudí k povstalcům ruské zbraně a vojáci, což Moskva stále popírá.
    Zatímco v Minsku se jednalo o míru či alespoň o příměří, na frontě dál hřměla děla a raketomety a obě strany ohlásily další obětí. "Ukrajina v důsledku bojů a ostřelování ztratila dva muže, dalších 21 bylo zraněno," uvedl armádní mluvčí Vladyslav Selezňov o bilanci uplynulých 24 hodin. V hlavní povstalecké baště, Doněcku, při ostřelování zahynulo sedm civilistů a 14 utrpělo zranění. Další tři lidé byli zabiti ve městě Avdijivka.
    Dohodu z Minsku přivítal český prezident Miloš Zeman, který doufá, že neskončí jako předchozí dohody mezi válčícími stranami na Ukrajině a boje skutečně ustanou. Podle premiéra Bohuslava Sobotky je dohoda z Minsku zábleskem zdravého rozumu a je třeba dát jí čas. Ten také rozhodne o osudu sankcí EU vůči Rusku.
    Bílý dům uvedl, že dohoda o Ukrajině může být významným krokem na cestě k vyřešení ukrajinské krize, Rusko však skutečně musí z oblasti stáhnout svou vojenskou techniku. Americký ministr zahraničí John Kerry prohlásil, že pokud bude minská dohoda dodržována, USA by mohly zvážit zrušení protiruských sankcí.
    Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že dohoda je vítaným krokem směrem k možnému trvalému a mírovému řešení ukrajinského konfliktu.
    Ruská raketová vojska dnes zahájila rozsáhlé vojenské cvičení ve 12 regionech, od Tverské oblasti na západě Ruska až po Irkutskou oblast na Sibiři. Manévrů se podle ministerstva obrany účastní více než 30 pluků a podle agentury Interfax jde o nejrozsáhlejší cvičení ruských strategických raketových vojsk za poslední roky.

Za deset měsíců zahynulo na východě Ukrajiny přes 5300 lidí

Fakta a čísla o konfliktu na východě Ukrajiny:
    - Konflikt mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty vypukl loni 6. dubna.
    - Boje si dosud vyžádaly podle OSN 5358 obětí a 12.235 dalších osob bylo zraněno. Tato bilance zahrnuje i 298 osob z malajsijského boeingu, který byl v polovině loňského července asi sestřelen v Doněcké oblasti.
    - Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) při OSN boje dosud vyhnaly z domovů přes 920.000 lidí (z toho asi 136.000 dětí). Nejvíce lidí bez domova, asi 327.000, hlásí Doněcká oblast.
    - Asi 600.000 lidí uprchlo do okolních zemí, z toho 400.000 do Ruska.
    - V oblastech bojů žije 5,2 milionu lidí.
    - Konflikt zasáhl pět oblastí - Doněckou, Luhanskou, Zaporožskou, Dněpropetrovskou a Charkovskou.
    - O počtech vojáků a ozbrojenců, kteří bojují na východě Ukrajiny, se spekuluje. Ukrajinský prezident Petro Porošenko letos v lednu vyhlásil již čtvrtou mobilizaci a celkem může být letos podle Porošenka na Ukrajině povoláno do zbraně v případě potřeby až 104.000 lidí. Podle zprávy agentury Unian z počátku tohoto měsíce bylo do zbraně povoláno 73.000 osob, k ukrajinským jednotkám míří přes 46.000 osob, dalších 2500 lidí se přihlásilo z řad dobrovolníků. Další mobilizační dekrety má prezident Petro Porošenko v plánu vydat v dubnu a červnu.
    - Počet bojujících proruských separatistů se odhaduje na několik desítek tisíc. Počátkem tohoto měsíce doněčtí povstalci ohlásili "dobrovolnou" všeobecnou mobilizaci. Povoláno do zbraně má být až 100.000 lidí. Podle ukrajinského prezidenta Porošenka bojuje na straně separatistů také 9000 ruských vojáků.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika