Obama připustil dodávky zbraní Kyjevu, rozhodnutí ale nepadlo

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Washington | Možnost vojenského řešení ukrajinské krize byla vždy malá, Rusko má mohutnou armádu. Ale pokud selže diplomacie, je dodávka obranných zbraní Kyjevu možná, řekl dnes prezident Barack Obama po...

jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Rozhodnutí ale zatím nepadlo, dodal a poznamenal, že by ho předem konzultoval s americkými spojenci.
    K dodávkám zbraní ukrajinské vládě vyzývají američtí republikáni. Ve Washingtonu se podle amerických médií předpokládá, že konečné rozhodnutí o případných zbrojních dodávkách Kyjevu závisí na výsledku nynějších diplomatických konzultací, které by měly vyvrcholit středečním summitem v běloruském Minsku. Zúčastnit se ho mají nejvyšší představitelé Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska.
    Obama se obává, že zbraně dodané na Ukrajinu by se mohl dostat do "špatných rukou". Na tiskové konferenci položil otázku, zda si mohou být Spojené státy jisté, že zbraně dodané Kyjevu budou použity v souladu s určením, že se nedostanou do cizích rukou nebo že jejich nasazení nevyvolá "nadměrně agresivní akce, jimž Ukrajinci nebudou schopni čelit".
    "Jakou reakci to vyvolá, nejen ze strany separatistů, ale i Ruska? To všechno jsou otázky, které musíme brát v úvahu," upozornil. "Měřítkem bude úvaha, zda je pravděpodobně, že to (dodávky zbraní) spíš bude účinné než nikoli. Tím se naše rozhodování bude řídit," prohlásil prezident.
    Obama prohlásil, že Spojené státy jsou se svými evropskými spojenci pro diplomatické řešení konfliktu na východě Ukrajiny. "Pracujeme dál na diplomatickém řešení, ale zároveň varujeme, že pokud Rusko bude pokračovat ve svém nynějším kurzu, který ničí ruské hospodářství, poškozuje ruský lid a má zároveň strašlivý dopad na Ukrajinu, izolace Ruska se jen prohloubí, a to politicky i ekonomicky," uvedl americký prezident.
    "Jsme absolutně zajedno v názoru, že v 21. století nemůžeme nečinně stát a dopustit, aby se v Evropě překreslovaly hranice pod hlavněmi pušek," zdůraznil šéf Bílého domu.
    Merkelová řekla, že navzdory neúspěchům ve vyjednávání dál trvá na diplomatickém řešení a odmítá vojenské vyústění ukrajinské krize. "Spojenectví mezi Spojenými státy a Evropou zůstane pevné, i když spolu obě strany vždy nesouhlasí," prohlásila kancléřka. Nebude-li diplomacie ve vztahu s Ruskem fungovat, "budou muset Evropa a USA prozkoumat další možnosti," upozornila.
    Merkelová se důrazně postavila za zachování územní celistvosti Ukrajiny, což označila za klíčový problém jak ve vztahu k anektovanému Krymu, tak i k separatistickému povstání v Donbasu. "Pokud se zásady územní celistvosti vzdáme, neudržíme v Evropě mírový pořádek," varovala.
    Americký prezident rovněž komentoval jednání o íránském jaderném programu a prohlásil, že čas věnovaný rozhovorům nepřišel nazmar. "Rozpory se zmenšují," upozornil americký prezident. Íránské vedení se podle něj nyní musí rozhodnout, zda podpoří návrhy západních států na poskytnutí záruk pro mírové využití atomu. Dosažení dohody už není podle Obamy záležitostí technickou, ale spíš otázkou politické vůle.
    Ministři zahraničí USA a Íránu se v posledních měsících sešli několikrát ve snaze dosáhnout ve stanoveném březnovém termínu předběžné dohody. Ta by pak umožnila stihnout konečnou dohodu do 1. července. Dohoda by měla vést ke zrušení mezinárodních sankcí vůči Teheránu výměnou za omezení jaderného programu Íránu, který západních státy podezřívají ze snahy domoci se nukleárních zbraní.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika