Ukrajinská krize ovládla jednání konference v Mnichově

Politika

zdroj: en.wikipedia.org

Mnichov | Konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na východě Ukrajiny zastínil ostatní témata 51. ročníku mnichovské bezpečnostní konference, která dnes skončila. Třídenní jednání stovek...

politiků v hotelu Bayerischer Hof ukázala, jak daleko od sebe jsou pozice Západu a Ruska; ke shodě se mluvčí na konferenci nedopracovali. Kromě Ukrajiny se účastníci tradičního setkání zabývali také situací na Blízkém východě.
    Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil konflikt na Ukrajině za vyvrcholení politiky Západu v posledních 25 letech, která prý nebrala ohled na ruské zájmy. Podle Lavrova se Rusko loňskou anexí Krymu nedopustilo ničeho nezákonného a obyvatelé ukrajinského poloostrova prý pouze uplatnili právo na sebeurčení. "Rusko je zavázáno k míru. Jsme proti bojům, rádi bychom viděli stažení těžkých zbraní," uvedl Lavrov k situaci na východě Ukrajiny. Ukrajinskou krizi přitom označil za důsledek politiky Západu po skončení studené války.
    Západ naopak považuje Rusko za agresora. "(Ruský prezident Vladimir) Putin příliš často sliboval mír a dodal (ukrajinským povstalcům) tanky, jednotky a zbraně," řekl americký viceprezident Joe Biden. Podle něj je v silách Moskvy zastavit bojové akce ze strany východoukrajinských separatistů. "Jádro jednotek, jejich vedení, vycvičení bojovníci přímo podléhají prezidentu Putinovi," uvedl.
    "Pro Ukrajinu je hlavní cíl, a to je naprosto legitimní, cítit se bezpečná před vojenskou hrozbou od svého souseda a sama si rozhodovat o svém osudu," prohlásil francouzský ministr zahraničí Larent Fabius. "Musíme usilovat o mír, který nebude jen na papíře, ale bude skutečný," zdůraznil.
    Ukrajinský prezident Petro Porošenko na konferenci žádal Západ o poskytnutí obranných vojenských prostředků proti separatistům. "Během konfliktu jsme prokázali, že nevyužijeme obranné vybavení k útoku. Čím silnější je naše obrana, tím přesvědčivější je náš diplomatický hlas," řekl.
    Západ se ale ke zbraňovým dodávkám staví zdrženlivě. "Neumím si představit žádnou situaci, v níž by lepší vyzbrojení ukrajinské armády natolik ovlivnilo prezidenta Putina, že by dospěl k dojmu, že může vojensky prohrát," řekla německá kancléřka Angela Merkelová. "Vojensky se tu vyhrát nedá. To je hořká pravda. Mezinárodní společenství proto musí na tomto místě vymyslet něco jiného," uvedla s tím, že je třeba hospodářsky podporovat Ukrajinu a zachovávat protiruské sankce.
    "Čím déle to bude trvat, čím více našich nabídek bude Rusko odmítat, tím více budeme nuceni zvýšit hospodářské náklady (v důsledku sankcí) pro Rusko i pro jeho spojence," připojil se k Merkelové i americký ministr zahraničí John Kerry.
    V souvislosti s Ukrajinou řekl v Mnichově generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, že pro stabilitu v Evropě je třeba silná aliance. Britský ministr obrany Michael Fallon vyzval členy NATO k vyšším investicím do obrany.
    V Mnichově se jednalo i o íránském jaderném programu. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf vyzval svět ke zrušení protiíránských sankcí, jinak se podle něj nedá spor vyřešit.
    Tématem bylo i hnutí Islámský stát. Irácký premiér Hajdar Abádí požádal svět o podporu v boji s teroristy, jinak podle něj zesílí natolik, že budou představovat globální hrozbu.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika