V Osvětimi se scházejí vězni i státníci, Putin chybí

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Osvětim (Polsko) | Někdejší vězni, šéfové států a vlád se dnes sešli v bývalém nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka u příležitosti 70. výročí jeho osvobození sovětskou armádou, aby uctili památku...

obětí. Samotný ceremoniál se odehraje v odpoledních hodinách. Místo politiků mají promluvit hlavně přeživší vězni, jichž do Osvětimi přijely už jen asi tři stovky, vesměs devadesátníků.
    "Že jsem Žid, tak mě (nacisté) poslali nejprve do ghetta v Lodži a pak do Osvětimi. Přežil jsem to proto, že jsem se jako malý kluk hlásil jako zámečnický učeň," řekl na dotaz ČTK Michal Salomonovič, jeden z přeživších českých vězňů, kteří se dnešní slavnosti v obrovském stanu u někdejší Brány smrti v Birkenau účastní. "I v tom ghettu jsem vlastně byl pracující pro Velkoněmeckou říši. Ale moc jsem jim nepomohl," dodal. Organizace oslav je podle něj naladěna "přesně na minutu, jenže ta minuta obyčejně trvá hodinu", poznamenal s úsměvem.
    "Před deseti lety se oslav osvobození zúčastnilo okolo 1500 bývalých vězňů, dnes jich je 300. Je to asi poslední kulaté výročí, které slavíme v přítomnosti ještě početné skupiny přeživších. Svědci jsou ještě mezi námi - a musíme se ptát, co se bude dít v budoucnu, zda jsme schopni převzít odpovědnost, zda jsme pochopili jejich poselství," hovořil na tiskové konferenci před táborem Osvětim-Březinka ředitel osvětimského muzea Piotr Cywiński.
    "Roky jezdím na oslavy výročí osvobození a nejednou jsem měl dojem, že pro politiky řečnící na slavnostech byli vězňové jen pozadím, byť nezbytným. Již postarší lidé, kteří nějakým zázrakem přežili, obvykle vypadali poněkud zmateně (...), když poslouchali, že 'toto zlo se nikdy nesmí opakovat', 'demokratický svět stojí na stráži míru'," uvedl polský publicista Bartlomiej Kuraś v listu Gazeta Wyborcza.
    Nyní mají politici stanout v druhé řadě a výročí se má obejít bez politických projevů. "Šlo samozřejmě o to, aby ruský prezident Vladimir Putin nemohl dělat politiku, kdyby se rozhodl do Osvětimi přijet," připustil list a připomněl Putinův projev před deseti lety o hrdinství sovětských vojáků a osvobození vězňů Rudou armádou: "Říkal pravdu, ale dnes by taková slova pána Kremlu v souvislosti s ruskou politikou vůči Ukrajině vyzněla nevhodně," usoudil list.
    Putinův příjezd by podle polského deníku zastínil jiné hosty, hlavně přeživší vězně, a nastal čas i docenit roli vojáků jiných národností při osvobození Osvětimi, zejména ukrajinských. A to, že Rusko je právním nástupcem bývalého Sovětského svazu, by nemělo Moskvě dávat právo přisvojovat si všechny zásluhy. Pro Kyjev jde o šanci distancovat se od ruské propagandy o kultu ukrajinských nacionalistů, páchajících zločiny po boku nacistů, i vyrovnat se s vlastní minulostí.
    Zatímco Putin do Osvětimi nakonec poslal šéfa své kanceláře Sergeje Ivanova, na slavnosti se čeká ukrajinský prezident Petro Porošenko, spolu s prezidenty Německa a Rakouska, Francie, hostitelského Polska a dalších zemí. Českou delegaci vede předseda vlády Bohuslav Sobotka.
    Někteří bývalí vězni ale zřejmě nepovažují za správné, že ruský prezident na výročí chybí. "Mnoho lidí má na to (osvobození) špatné vzpomínky, ale ty mé jsou dobré. Jsem velice vděčná," řekla agentuře AP Paula Lebovicsová (81). "Ne všechny sovětské činy byly heroické: došlo i k případům, že sovětští vojáci po osvobození znásilnili židovské ženy, které tábor smrti přežily," podotkla agentura.
    V bojích o tábor 27. ledna zahynulo 231 rudoarmějců, než okolo třetí hodiny odpolední otevřeli bránu tábora. "V dálce stály skupiny lidí. Nejprve nechápali, co se děje, pak začali mávat rukama na pozdrav a křičeli. Když vojáci uviděli první vězně, báli se k nim přistoupit, protože se nepodobali lidem," zavzpomínal před lety na osvobození Osvětimi tehdejší nadporučík Ivan Martynuškin z 1. ukrajinského frontu.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika