Sobotka: Vláda se nechystá nějak komplikovat činnost ÚSTR

Politika

zdroj: mediafax.cz

Praha | Vláda nepřipravuje kroky, které by bránily digitalizaci dokumentů v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nebo přístupu k nim. Při sněmovních interpelacích to dnes řekl premiér Bohuslav Sobotka...

(ČSSD). Ministerský předseda reagoval na obavy Miroslavy Němcové (ODS), podle níž je situace v ústavu velmi neradostná, je v rozkladu a případnou reorganizací hrozí omezení badatelské práce a zpomalení nebo zastavení digitalizace.
    "Vláda se nechystá žádným způsobem komplikovat život Ústavu pro studium totalitních režimů. Jsme připraveni na spolupráci," uvedl Sobotka. Kabinet má podle něho zájem na tom, aby byl ústav renomovanou nezávislou vědeckou institucí. Premiér ale taky připomněl, že vláda nemá na fungování ústavu vliv, je podřízen radě, jejíž členy volí Senát. Už vznik ústavu byl politizován a politické vlivy se promítají i nyní do debat o složení rady, dodal.
    Řeč se stočila i na rozpočet ústavu. Sněmovna ve čtvrtek při schvalování státního rozpočtu pro příští rok nepodpořila poslanecké návrhy Jana Bartoška (KDU-ČSL) a Karla Fiedlera (Úsvit), podle kterých měl ÚSTR přijít asi o 14 milionů korun na platy. Mělo to prý zabránit vedení ústavu, aby propustilo téměř pětinu zaměstnanců a provedlo reorganizaci. Vedení ÚSTR ale tvrdí, že snížení rozpočtu by narušilo agendu o třetím odboji a poškodilo veřejný zájem instituce.
    Příští rok v březnu chce vedení propustit zhruba 22 zaměstnanců z odboru digitalizace, jedno oddělení má zaniknout. Archiválie by už neměl digitalizovat ústav, ale Archiv bezpečnostních složek (ABS), který je jeho součástí.
    Nynější ministr kultury a bývalý ředitel ÚSTR Daniel Herman (KDU-ČSL) uvedl, že podle platných zákonů nelze digitalizaci převádět. Peníze na odstupné a na přijímání nových pracovníků by měly být podle něho vázány. "Bez rozhodnutí vlády nebude možné jimi disponovat z toho důvodu, aby nebylo možno zneužít těchto finančních prostředků k hromadnému propouštění osob, které jsou někomu nepohodlné," řekl ministr.
    Je přesvědčen o tom, že nynější vedení ústavu bylo dosazeno nelegitimně a že část členů rady ústavu porušuje své pravomoci. "Pokud jsem informován, tak Senát má skutečně velmi seriózní zájem na tom, aby se situace v Ústavu pro studium totalitních režimů zklidnila, a chce se zabývat v rámci svých pravomocí složením rady ústavu," dodal.
    Pozornost ve Sněmovně vzbudila poslankyně KSČM Marta Semelová, když reagovala na slova Němcové o ohrožení vzdělávacího projektu Příběhy bezpráví, jež se zaměřuje na moderní československé dějiny, hlavně na dobu socialismu. Němcová upozornila, že letos mu končí evropské dotace. Semelová řekla, že program je "velmi dezorientační formou výuky dějin", ale bylo by asi dobré v něm pokračovat příběhy bezpráví z doby po pádu socialismu, "kdy jsou lidi bez práce, kdy jsou lidi na ulici, protože nemají na bydlení, kdy jsou lidi, kteří nemají na zdravotnictví, na léky a tak dále, kdy jsou žebráci".
    Němcová podotkla, že rétoriku Semelové zná jako kafemlýnek a že co potřebuje obrátit, taky obrátí. Herman označil vystoupení komunistické poslankyně, jež bývá označována za stalinistku, za chucpe, tedy drzost, troufalost.
    Dřívějšími názory Semelové na justiční vraždu Milady Horákové nebo invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 se zabývala policie. Nyní věc odložila.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika