Hollandeova pozice je slabá, aby usiloval o další mandát

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Paříž | François Hollande, který neuspěl v ekonomice a přišel o silnou parlamentní většinu, začíná druhou polovinu svého mandátu tak oslaben, jak se to u francouzského prezidenta nevidí často. Je tedy...

otázkou, zda je v příštích prezidentských volbách na jaře 2017 schopen opět kandidovat, píše agentura AFP.
    Podle politického analytika z ústavu Ifop Jérômea Fourqueta bude socialista Hollande muset nyní ukázat veřejnosti, že je odhodlaný se skutečně poprat s problémy. Jedině tak může doufat, že lidé ocení jeho pracovní úsilí, i když by nepřineslo očekávané výsledky.
    Hollande neměl po svém zvolení v květnu 2012 vzhledem k vážnosti hospodářské krize žádnou "dobu hájení" a po dvou a půl letech ztratil důvěru obyvatel. Podle nejnovějších průzkumů si téměř všichni Francouzi (97 procent) myslí, že "spíše neuspěl" v otázce zaměstnanosti. Více než osm Francouzů z deseti (84 procent) si zároveň nepřeje, aby znovu kandidoval.
    I v prezidentově politickém táboře se hovoří o atmosféře "končícího vládnutí" a představitelé nejen krajní pravice, ale i radikální levice využívají jeho oslabení k tomu, aby volali po rozpuštění poslanecké sněmovny, Národního shromáždění.
    Socialista Hollande se stal nejméně oblíbenou francouzskou hlavou státu od roku 1958. Tvrdí, že dokončí svůj pětiletý mandát, o svých dalších záměrech se ale dosud nevyjádřil.
    Bývalý socialistický premiér Michel Rocard veřejně Hollandeovi doporučil, aby už nekandidoval. Jen čtyři procenta Francouzů se domnívají, že Hollande by byl v roce 2017 nejlepším kandidátem socialistů.
    Bilance Hollandeova vládnutí je v polovině mandátu katastrofální. Prezident, který byl nejprve obviňován z kiksů a průtahů, v lednu letošního roku provedl sociálně-liberální obrat, který se stal terčem kritiky i v jeho politickém táboře a nepřinesl žádný výsledek v rovině hospodářského růstu a zaměstnanosti. Zatímco důrazně a opakovaně sliboval snížit nezaměstnanost, za 30 měsíců jeho mandátu se počet nezaměstnaných zvýšil ve 27 měsících.
    Ve vládní většině je stále více rebelantů, kteří odmítají jeho politiku jako kontraproduktivní a odporující levicovým ideálům. Svůj nesouhlas vyjádřili tím, že se zdrželi při důležitých hlasováních v parlamentu, například o rozpočtu na rok 2015.
    Hollandeův obraz v očích veřejnosti poškodilo i veřejné probírání jeho soukromého života, když se prezident kvůli mladší herečce rozcházel se svou životní partnerkou a první dámou Francie Valérií Trierweilerovou. V kampani přitom zdůrazňoval, že oproti mediálně aktivnímu předchůdci Nicolasi Sarkozymu chce být "normálním prezidentem".
    V této situaci se nedávno vrátil do popředí politické scény Sarkozy, jehož Hollande v roce 2012 porazil. Hodlá se dostat do čela své pravicové strany UMP a vytvořit si podmínky pro případnou kandidaturu v roce 2017. I tradiční pravice je ale vnitřně nejednotná a působí rozpačitě.
    Velké těžkosti na levici i na pravici pak nahrávají krajní pravici, která na jaře zvítězila ve volbách do Evropského parlamentu ve Francii. Strana Národní fronta je podle několika nejnovějších průzkumů v čele voličských preferencí k prezidentským volbám. První kolo těchto voleb by se tak mělo stát vyřazovacím kolem pro dvě tradiční velké formace, a to Socialistickou stranu a UMP.

Zdroj: afp.com

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika