Putin vyčítá Západu zradu ideálů, myslí na nový stát

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Moskva | Podpora, kterou Západ poskytuje válčení ukrajinské armády na východě Ukrajiny, podle ruského prezidenta Vladimira Putina odporuje demokratickým hodnotám. Ukončení konfliktu podle něj závisí na...

Kyjevu, a tak nedokáže říci, kdy ukrajinská krize skončí. V rozhovoru s ruskými novináři se šéf Kremlu také zmínil o možnosti vytvoření nového státu na jihovýchodě Ukrajiny, kde se od dubna střetávají vládní jednotky s proruskými povstalci. Varoval rovněž evropské firmy, že po nynějším režimu protiruských sankcí budou mít obtížný návrat na ruský trh.
    "V čem spočívají takzvané evropské hodnoty?" ptal se Putin v televizním rozhovoru. "Podpora státního převratu (na Ukrajině), uchopení moci se zbraněmi v ruce a potlačování těch, kteří nesouhlasí, za pomoci ozbrojených sil - co to je? Moderní evropské hodnoty? Zdá se, že našim kolegům je třeba připomenout jejich vlastní ideály," prohlásil.
    Za těchto okolností, kdy jsou bombardovány a ostřelovány města a vsi na ruskojazyčném východě Ukrajiny, by bylo podle Putina naivní předpokládat, že tamní domobrana (povstalci) složí zbraně. A ani Rusko prý nemůže zůstat stranou.
    "Měli bychom okamžitě začít vážně debatovat (...) o otázkách týkajících se politické organizace společnosti a vytvoření státu pro jihovýchodní Ukrajinu, aby ochránil legitimní zájmy tamních obyvatel," řekl ruský prezident podle agentury AFP, podle které jde o první Putinovu zmínku o budoucím státu na východě Ukrajiny.
    "Putin vyzval k jednáním o státnosti jihovýchodu Ukrajiny," zdůraznila i ruská agentura Interfax. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vzápětí podle agentury ITAR-TASS upozornil, že Putin nehovořil o vytvoření Novoruska jako státu, ale jen vyzval k rozhovorům uvnitř Ukrajiny o tom, jaké by mělo být státní zřízení, aby přihlíželo k zájmům východních regionů, Novoruska.
    Novorusko je výraz, který prokremelská média začala používat pro ruskojazyčné oblasti na východě a jihu Ukrajiny. Za Novorusko se také označují povstalci v Doněcké a Luhanské oblasti.
    Ruský prezident, který nedávno v odvetě za západní sankce zakázal dovoz západních potravin, zároveň varoval, že pro evropské firmy nebude snadné vrátit se na ruský trh. "Nebezpečí pro naše tradiční dodavatele tkví v tom, že když se nějaké společnosti uchytí na nějakém trhu, mluvíme zejména o ruském trhu, pak je bude velice těžké či přímo nemožné vystrnadit," řekl. Podle jeho slov to evropští podnikatelé chápou a jsou prý "rozčarováni politikou svých států".
    Rusko nyní spolupracuje s dodavateli z Latinské Ameriky a asijskými partnery, včetně Číny. "Je divné slyšet, že je evropští kolegové prosí, aby nedodávali do Ruska své potravinářské zboží. Je to prostě směšné. Je těžké si představit, že podnikatelé (z jiných zemí) nevyužijí této příležitosti ke vstupu na náš trh," dodal Putin.
    Ukrajinská krize propukla loni v listopadu spolu s kyjevskými protesty proti rozhodnutí tehdejšího prorusky orientovaného prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče nepodepsat dohodu s Evropskou unií. Demonstrace přerostly ve srážky a pouliční boje, které vyvrcholily v únoru Janukovyčovým svržením a útěkem do Ruska. V březnu Rusko anektovalo Krym a v dubnu na ruskojazyčném východě Ukrajiny propuklo proruské povstání proti novému, prozápadnímu režimu. Kyjev obviňuje Moskvu, že povstalci jednají na její příkaz a že do bojů se zapojili i ruští vojáci, aby vytvořili nárazníkový stát mezi Ruskem a anektovaným Krymem.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika