Putin a Porošenko si stiskli ruce

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Minsk | V běloruské metropoli Minsku se dnes uskutečnilo první jednání mezi čtyřma očima mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem. Podrobnosti o...

schůzce, která se konala v rámci vícestranného summitu o ukrajinské krizi, nebyly zveřejněny. Za úspěch je však považován už fakt, že se vůbec uskutečnila. Kyjev dnes přitom poprvé od dubnového začátku bojů na východě Ukrajiny předložil hmatatelný důkaz o ruské účasti v konfliktu v podobě deseti ruských výsadkářů, zadržených v pondělí v Doněcké oblasti.
    Dlouho dnes nebylo jasné, zda se Putin s Porošenkem sejdou k dvoustrannému rozhovoru. Stalo se tak až večer a hlavy znepřátelených států spolu hovořily zhruba dvě hodiny.
    Hostitel schůzky, běloruský prezident Alexandr Lukašenko, ještě před zahájením setkání předeslal, že "kolosální průlom se nejspíše nedá čekat". Účastníci summitu si však podle něj měli ujasnit pozice, "abychom nastartovali mírový proces".
    Večer pak Lukašenko připustil obtížnost jednání, jichž se kromě představitelů Ruska, Ukrajiny a Běloruska účastnil také kazašský prezident a zástupci EU. Běloruský prezident rovněž oznámil, že v Minsku by se měla pravidelně setkávat kontaktní skupina pro ukrajinskou krizi.
    V úvodu vrcholné schůzky Putin apeloval na Kyjev, aby místo eskalace násilí přistoupil na jednání se zástupci ruskojazyčného jihovýchodu Ukrajiny. "Mým cílem je ukončit krveprolití a začít proces hledání politického kompromisu," ujistil Porošenko. Za jedinou efektivní cestu k ukončení krveprolití ale považuje nastolení účinné kontroly nad rusko-ukrajinskou hranicí, zastavení dodávek zbraní separatistům a propuštění válečných zajatců.
    V Minsku se kromě ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny jednalo rovněž o dopadech asociační dohody Ukrajiny a EU a o dodávkách ruského zemního plynu. Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová označila vícestranné rozhovory za srdečné a pozitivní.
    Ruští výsadkáři, které zadrželi Ukrajinci, podle Moskvy překročili rusko-ukrajinskou hranici náhodou, podobně jako prý mnoho ukrajinských vojáků opačným směrem.
    Rusko dosud popíralo přítomnost svých vojáků na Ukrajině, stejně tak odmítalo obvinění od Kyjeva a Západu, že posílá separatistům zbraně a posily. Ukrajinci ale zveřejnili na internetu videozáznam z výslechu příslušníků 331. pluku 98. ruské výsadkové divize, které ukrajinská tajná služba označila za "skupinu ruských diverzantů".
    "Uvedení vojáci se skutečně zúčastnili hlídkování na rusko-ukrajinské hranici, kterou v nevytyčeném a neoznačeném úseku nejpravděpodobněji náhodou překročili. Při zadržení, nakolik je známo, nekladli odpor," tvrdí ruské ministerstvo obrany. Prý i více než 500 ukrajinských vojáků svého času překročilo společnou hranici. "Ale žádný zbytečný rozruch jsme kvůli tomu nedělali," zlobí se Moskva.
    Podle Kyjeva ruští výsadkáři na Ukrajinu nezabloudili. "Nebyl to omyl, ale prováděli tu speciální operaci," tvrdí ukrajinský armádní mluvčí Andrij Lysenko. Navíc prý povstalce na jihovýchodu Ukrajiny podpořily i ruské bitevní vrtulníky, které zabily čtyři ukrajinské pohraničníky. Podle Lysenka k incidentu došlo ještě v pondělí, kdy se prý kolona obrněnců pokoušela prorazit z Ruska na jihovýchod Ukrajiny, přes Novoazovsk k přístavu Mariupol, aby zde vytvořila novou frontu ozbrojeného povstání.
    Pokračovalo však ostřelování Novoazovska "ruskými žoldáky" a údajně hořela městská nemocnice. Lysenko připustil také "tvrdé boje" u Ilovajska, kde vzbouřenci podle ukrajinských médií obklíčili šest dobrovolnických praporů.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika