Příměří o víkendu zmírnění napětí na východě Ukrajině nepřineslo

Politika

zdroj: en.wikipedia.org

Kyjev | Jednostranný klid zbraní, který v pátek večer ohlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko, o víkendu citelnější snížení napětí na jihovýchodě Ukrajiny nepřinesl. Kyjev a proruští separatisté se vzájemně...

obviňovali z porušování příměří, které je součástí širšího Porošenkova mírového plánu. Kyjev obvinil z pokračování bojů proti separatistům i ruský prezident Vladimir Putin, i když Porošenkovu mírovou iniciativu v zásadě uvítal. Západní mocnosti Rusku pohrozily dalšími sankcemi v případě, že se nezasadí o zmírnění krize.
    Strany konfliktu se obviňují z porušování příměří od sobotního rána. Podle ukrajinských sil proruští separatisté v noci na sobotu ostřelovali jejich stanoviště a zranili několik vojáků. Proruští separatisté i samotná Moskva zase tvrdí, že ukrajinské síly pokračují v bojích. Putin dnes tvrdil, že při srážkách v noci na dnešek Kyjev zapojil i dělostřelectvo. Dnes se ale na východě Ukrajiny podle dostupných informací žádné vážnější ozbrojené střety neodehrály.
    Přestože Moskva Kyjev kritizuje, samotný Porošenkův mírový plán Putin opakovaně podpořil, naposledy v dnešním telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Zdůraznil ale, že vyhlášené příměří je nutné skutečně dodržovat.
    Už v sobotu Putin řekl, že plán nemůže uspět bez toho, aby obě strany konfliktu zasedly ke společnému jednání. Vedení Ukrajiny se tomu nebrání, předem ovšem vylučuje dialog s těmi zástupci separatistů, kteří nesloží zbraně nebo s těmi, kteří mají na svědomí těžké zločiny.
    Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande dnes na Putina naléhali, aby se o navázání jednání mezi znesvářenými stranami Ukrajině osobně zasadil.
    Příměří má proruským rebelům především umožnit složit zbraně. O svém mírovém plánu v televizi Ukrajince přesvědčoval osobně prezident Porošenko, když zdůraznil některé další body plánu, jako jsou slib větší autonomie východu země a amnestie pro separatisty.
    "Bezodkladné a urychlené plnění mírového plánu otevře cestu k politickému dialogu. Vyzývám k tomuto dialogu zákonně zvolené představitele místních samospráv, občanských organizací a všechny ostatní," uvedl prezident.
    "Premiér" proruské Doněcké lidové republiky Alexandr Borodaj ale v sobotu prohlásil, že prezident jednoho státu nemůže "od druhého státu" požadovat složení zbraní a kapitulaci ozbrojených sil.
    USA, Francie a Německo v noci na sobotu Rusku pohrozily dalšími sankcemi, pokud nezajistí zmírnění napětí. Putin však záhy poté nařídil bojovou pohotovost pro jednotky centrálního vojenského okruhu.
    Kanada už nové sankce ohlásila. Jsou namířené proti 11 proruským představitelům na Ukrajině a společnosti Feodosia Enterprise, která působí na Ruskem anektovaném Krymu. Počítají se zákazem vstupu na kanadské území.
    Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová v rozhovoru pro německý zpravodajský magazín Focus řekla, že agresivní chování Moskvy, například v podobě "militarizace" Kaliningradské oblasti, pociťují i pobaltské státy a Polsko. Putinovu taktiku ve vztahu k Ukrajině přitom přirovnala k postupu, k němuž se uchylovali diktátoři Adolf Hitler a Josif Stalin. Zároveň řekla, že Moskva se snaží přemluvit pobaltské státy k opuštění NATO výměnou za levnější ropu a zemní plyn.
    K uvolnění napětí nepřispěl ani další krok Ruska, které vyhlásilo mezinárodní pátrání po ukrajinském ministrovi vnitra Arsenu Avakovovi a gubernátorovi Dněpropetrovské oblasti Igoru Kolomojském. Moskva je podezírá z podílu na vraždách a používání zakázaných prostředků a metod při vedení války na východě Ukrajiny.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika