Na Ukrajině se dál bojuje, jednání o jednotě země je bez výsledku

Politika

zdroj: theguardian.com

Kyjev | Na východě Ukrajiny dnes pokračovaly potyčky, které provázely ozbrojené povstání proruských separatistů. Ve Slavjansku svedla Národní garda boj s proruskými separatisty a ukrajinští pohraničníci krátce...

zajali jednoho z vůdců separatistů, gubernátora samozvané Doněcké lidové republiky Valerije Bolotova. Asi 50 proruských aktivistů vyšlo v Charkově demonstrovat proti zasedání druhého kulatého stolu, které mělo přispět k řešení krize a k obnově národní jednoty. Opět ale skončilo bezvýsledně.
    Boj s proruskými separatisty ve Slavjansku doprovázely podle ukrajinské agentury Unian velmi silné výbuchy. Osvětlovací rakety vzlétaly jedna za druhou a nad městem přelétaly stíhačky. Podle ruské agentury ITAR-TASS naopak Národní garda ostřelovala pozice místní domobrany na předměstích obklíčeného Slavjanska ze samohybných houfnic.
    Ruské ministerstvo zahraničí v souvislosti s potyčkami obvinilo Kyjev z neplnění ženevských dohod o mírovém urovnání krize, z lhaní a pokrytectví. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja naopak v rozhovoru s německým listem Die Welt řekl, že Západ by měl uvalit tvrdší sankce na Rusko. To podle něj vede skrytou válku na východě Ukrajiny.
    Premiér Arsenij Jaceňuk dnes na druhém kole jednání u kulatého stolu o jednotě Ukrajiny přislíbil například "zvláštní postavení" ruštině a decentralizaci moci. U debaty, stejně jako u prvního kola jednání, chyběli separatisté, stejně jako opoziční komunisté. Jednání skončilo bez výsledku a další se uskuteční ve středu v Čerkasech. Dnešní rozhovory v Charkově provázela demonstrace odpůrců prozápadního kyjevského režimu.
    Do už tak složité situace na Ukrajině opět promluvil maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán, který vyzval k udělení autonomie pro maďarskou menšinu žijící na západě Ukrajiny. "Vedení maďarského státu podporuje požadavky autonomie Maďarů v Zakarpatí," řekl šéf vlády v maďarské televizi. Předchozí Orbánovy výroky na toto téma vyvolaly minulý týden diplomatické přestřelky mezi Budapeští, Kyjevem a Varšavou.
    Ústřední volební komise dnes upozornila, že ozbrojené povstání na východě Ukrajiny by mohlo připravit o příležitost hlasovat v prezidentských volbách skoro dva milionů voličů, pokud ústřední vláda nezasáhne a nezajistí bezpečnost hlasování. První kolo prezidentských voleb se má konat 25. května. Hlasování je považováno za klíčové pro další budoucnost země.
    Evropa se nadále obává také ekonomických a energetických dopadů ukrajinské krize. Šéf ruského plynárenského koncernu Gazprom Alexej Miller slíbil evropským odběratelům, že jeho firma udělá všechno pro to, aby se nevyskytly potíže s přepravou zemního plynu přes Ukrajinu do Evropy. Řekl také, že Gazprom dodá od června zadlužené Ukrajině jen tolik plynu, kolik si země koupí a předem zaplatí.
    Rusko tvrdí, že mu Ukrajina za odběr plynu už dluží přes 3,5 miliardy dolarů (asi 70 miliard Kč).

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika