Ruský tlak na Ukrajinu vzbuzuje obavy o dodávky plynu do Evropy

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Bratislava | Budoucnost ruských plynových dodávek do Evropy se dnes dostala do popředí diskusí o urovnání ukrajinské krize. Obavy z jejich výpadků vyvolalo poselství Kremlu adresované evropským...

politikům, v němž prezident Vladimir Putin vyzval k urovnání ukrajinského dluhu a pohrozil zastavením plynových dodávek Kyjevu. Evropa má strach z nové plynové krize a Ukrajina jako podmínku finančního vyrovnání žádá po Moskvě slevu.
    Putin v poselství upozornil, že nesplacení ukrajinského dluhu může vést k zastavení dodávky plynu pro ukrajinskou společnosti Naftogaz. Ruský Gazprom už vzhledem k ukrajinskému dluhu rozhodl o tom, že bude na Kyjevu požadovat platby předem. Ukrajinský dluh podle Putina dosahuje 3,5 miliardy dolarů. Od června bude Ukrajina dostávat jen tolik plynu, kolik předem zaplatí.
    Přestože výslovná zmínka o zastavení dodávek do Evropy v Putinově dopisu obsažena není, vyvolalo ruské varování v Evropě nervozitu. Slovenský premiér Robert Fico v Bratislavě označil rusko-ukrajinský spor za vážnou bezpečnostní hrozbu, protože Rusko může zastavit dodávky plynu i do Evropy.
    Podle expertů zastavení dodávek na Ukrajinu skutečně může poškodit i evropské zákazníky, protože při obdobném cenovém sporu v roce 2009 Ukrajina odčerpávala plyn určený pro Evropu a tranzitně přepravovaný přes ukrajinské území. Panické hlasy mírní skutečnost, že ruský Gazprom dopravuje plyn do Evropy i novým plynovodem Nord Stream, který ukrajinské území míjí.
    Boje na východě Ukrajiny mezitím neustávají, dnes se soustředily do okolí Kramatorska v Doněcké oblasti. Armáda se tam snažila se zlikvidovat skupinu, která v úterý nastražila krvavou léčku armádní jednotce. Velení útočících jednotek oznámilo, že několik vzbouřenců bylo usmrceno a tři zajati. Boje se pak přesunuly do Slavjanska.
    Růst napětí je pro Kyjev krajně nežádoucí, protože může narušit přípravu prezidentských voleb plánovaných na 25. května. V obavě z protiakcí separatistů dnes ukrajinský parlament schválil zákon, který má usnadnit volební proces v podmínkách ozbrojených útoků. Nejpozději osm dní před volbami je policie povinna zajistit nepřetržité hlídkování u volebních místností. Na přepravu volebních uren s hlasovacími lístky má dohlížet tajná služba SBU.
    Povstalci se údajně snaží narušit volební přípravy už dnes. V Luhanské oblasti neznámí ozbrojenci okupují volební místnosti ve městech Krasnyj Luč a Antracyt, v Doněcké oblasti jde údajně o hlasovací prostory v Doněcku a Kramatorsku. Vzbouřenci vyzývají členy volebních komisí, aby přípravu voleb zastavili.
    Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes varovalo, že kromě separatistů může narušit atmosféru voleb i ruská armáda. V době voleb chce uspořádat v blízkosti ukrajinských hranic rozsáhlé letecké manévry s nasazením desítek stíhacích a bombardovacích letounů. Před pokusy ovlivnit průběh voleb dnes z Londýna varovali Rusko ministři zahraničí USA a hlavních západoevropských mocností.
    Favorit ukrajinských voleb je přitom stále jasnější: magnát Petro Porošenko by podle dnes zveřejněného průzkumu mohl získat nadpoloviční většinu hlasů a vyhrát už v prvním kole. Přestože ho od ostatních kandidátů dělí desítky procent, nemá "čokoládový král" šanci dostihnout popularity svého kolegy v moskevském Kremlu. Vladimir Putin podle nejnovějšího průzkumu v preferencích dosáhl šestiletého maxima a jeho politiku po anexi ukrajinského Krymu podporuje 86 procent Rusů.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika