Putin popírá přítomnost jeho armády na Ukrajině

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Moskva | Ruský prezident Vladimir Putin dnes důrazně popřel, že by na východě Ukrajiny byla ruská armáda nebo ruští instruktoři. V televizní debatě s občany toto tvrzení označil za nesmysl. Podle něj na...

neklidném východě Ukrajiny vystupují za své požadavky místní lidé. Putin nicméně přiznal, že v době březnového referenda na poloostrově Krym "za zády" místní sebeobrany stáli ruští vojáci.
    Putin rovněž označil vyslání ukrajinské armády na východ země v posledních dnech za další vážný zločin Kyjeva. "Místo dialogu začalo (nové ukrajinské vedení) ještě více hrozit silou a poslalo na civilisty tanky a letadla. To je další zločin kyjevských mocipánů." prohlásil v debatě, kterou několik ruských televizních stanic už tři hodiny vysílá v přímém přenosu.
    Prezident znovu popřel, že by Moskva předem plánovala anexi a vojenské akce na Krymu. Podle něj ale "hrozby vůči Rusům a ruskojazyčnému obyvatelstvu byly konkrétní a hmatatelné". Přiznal pak, že ruští vojáci podpořili místní sebeobranu, když se v březnu pořádalo referendum o připojení k Rusku. "...za zády sil krymské domobrany samozřejmě stáli naši vojáci a jednali velmi korektně, ale rozhodně a profesionálně," řekl. Blíže se Putin k roli ruských vojáků nevyjádřil.
    "Rozhodující v (našem) rozhodnutí o Krymu byl výsledek referenda na Krymu," trval na svém ruský vůdce. Nicméně o chvíli později přiznal, že svou roli "částečně" hrálo i rozšiřování NATO na východ. "Když se vojenská infrastruktura rozšiřuje k našim hranicím, musíme učinit odvetné kroky. A rozhodnutí ohledně Krymu s tím bylo částečně spojeno," řekl.
    Putin v tradičně několikahodinovém pořadu, jehož část přenášela i řada zahraničních televizních stanic, včetně BBC a CNN, zopakoval již známou argumentaci Kremlu, že poté, co ukrajinský exprezident Viktor Janukovyč loni v listopadu odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, byl v Kyjevě letos v únoru proveden "klasický protistátní převrat". Lidé na Ukrajině se prý začali obávat o svou budoucnost a se znepokojením sledovali "vlny nacionalismu".
    Putin prohlásil, že věří v kompromisní řešení situace na Ukrajině, ale musí být dojednáno mezi tamními politickými stranami, nikoli mezi Ruskem a Spojenými státy. Především ovšem podle něj musí Kyjev zajistit práva ruskojazyčné menšiny na jihovýchodě země.
    Moskva nadále považuje nynější ukrajinskou vládu za nelegitimní, protože nemá "celonárodní mandát k řízení země", nicméně kontakty s ní neodmítá. Putin přitom poukázal na komunikaci premiérů Dmitrije Medveděva a Arsenije Jaceňuka nebo předsedy Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Sergeje Naryškina s ukrajinským kolegou Oleksandrem Turčynovem.
    Ruský vůdce rovněž zpochybnil předčasné prezidentské volby, které se mají na Ukrajině konat 25. května. Tvrdí totiž, že sesazený Janukovyč je stále hlavou státu. A podle ukrajinské ústavy, pokud nebude změněna, se nové volby konat nemůžou, jestliže země funkčního prezidenta má.
    Na dnešní Putinovu debatu, již dvanáctou v pořadí, se podle agentury ITAR-TASS akreditovalo kolem 180 novinářů. Prezidentovi se k ní údajně sešlo na 2,5 milionu dotazů. Jeden z nich přednesl i Edward Snowden, který odhalil odposlouchávací program americké tajné služby NSA a poté se uchýlil do Ruska, kde se zřejmě ukrývá nadále. Ruská televize debatu také prolíná živými vstupy z různých míst Ruska, jako z Oděsy, Soči nebo z Dálného východu. Místní obyvatelé buď kladou otázky nebo kladně hodnotí politiku Putina.

Putinovy výroky k vývoji na Ukrajině a kolem Krymu

Vybrané výroky ruského prezidenta Vladimira Putina k situaci na Ukrajině při dnešní tradiční televizní debatě s občany, jak je přinesla agentura ITAR-TASS:

"Rusko anexi Krymu ani vojenské akce na tomto poloostrově neplánovalo a bylo připraveno budovat vztahy na základě geopolitických reálií. Rizika tkvěla v tom, že hrozba vůči Rusům a rusky mluvícím občanům tu byla konkrétní a hmatatelná. To přinutilo občany Krymu, aby se zamysleli nad budoucností a obrátili se k Rusku s žádostí o pomoc. A právě tím jsme se my řídili."

"Při rozhovorech se svými zahraničními kolegy jsem se netajil tím, že naším úkolem je zajistit svobodné vyjádření vůle obyvatel Krymu. Proto jsme museli přijmout nezbytná opatření, aby se situace nevyvíjela tak, jak se nyní vyvíjí na jihovýchodě Ukrajiny, aby nebyly nasazovány tanky a bojové oddíly nacionalistů a radikálů, dobře vyzbrojených automatickými zbraněmi. Proto za zády sil krymské sebeobrany stáli naši vojáci a jednali velmi korektně, ale rozhodně a profesionálně."

"Rozhodující v (našem) rozhodnutí o Krymu byl výsledek referenda na Krymu."

"Místo dialogu začalo (nové ukrajinské vedení) ještě více hrozit silou a poslalo na civilisty tanky a letadla. To je další zločin kyjevských mocipánů."

"To všechno je nesmysl - na východě Ukrajiny žádné ruské vojenské jednotky nejsou. Jsou tam pouze místní obyvatelé."

"Viktor Janukovyč plnil své povinnosti prezidenta, jak považoval za možné a nutné. Rozkaz o nasazení síly vůči civilnímu obyvatelstvu ale nepodepsal."

"Rada federace Ruska dala (ruskému) prezidentovi právo nasadit ozbrojené síly na Ukrajině. Pevně doufám, že nebudu nucen toto právo využít a že politickými a diplomatickými prostředky se nám podaří vyřešit všechny nejnaléhavější aktuální problémy Ukrajiny."

"Rusko vždy bylo po boku s Ukrajinou a tak tomu bude i nadále. Jsem přesvědčen, že i v rámci mezistátních vztahů dospějeme s Ukrajinou k vzájemnému porozumění."

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika