Ukrajina v rozpadu: Sedmnáct dní po odtržení Krymu se o nezávislost hlásí i Doněck

Politika

zdroj: jordanrussiacenter.org

Kyjev | Hlavní události na Ukrajině od konce loňského listopadu:

2013
    21. listopadu - Ukrajinská vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU. Premiér Mykola Azarov vyzval k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Den nato vypukly v Kyjevě protivládní demonstrace, který si postupně vyžádaly desítky obětí na životech.
    29. listopadu - Ukrajina na summitu Východního partnerství ve Vilniusu nepodepsala asociační dohodu s EU.
    17. prosince - Rusko výrazně snížilo cenu zemního plynu pro Ukrajinu a uvolnilo pro ni z devizových rezerv 15 miliard USD.

    2014
    22. ledna - Střety demonstrantů s policisty si vyžádaly první dvě oběti mezi protestujícími.
    25. ledna - Prezident nabídl opozičnímu vůdci Arseniji Jaceňukovi post premiéra a Vitaliji Kličkovi úřad vicepremiéra; oba odmítli.
    17. února - Rusko oznámilo, že poskytne Ukrajině druhou půjčku - nákupem dluhopisů za dvě miliardy dolarů (40 miliard Kč).
    18. února - Nejkrvavější den od začátku protestů v Kyjevě - zahynulo přes 20 lidí, z toho několik příslušníků bezpečnostních jednotek, a údajně přes 1000 lidí utrpělo zranění.
    19. února - Prezident Viktor Janukovyč a opoziční lídři se dohodli na příměří.
    20. února - Po osmé hodině místního času skončilo v Kyjevě příměří a nové násilnosti si vyžádaly další desítky zabitých.
    21. února - Janukovyč a opoziční předáci Jaceňuk, Kličko a Oleh Ťahnybok podepsali dohodu o ukončení politické krize. Při násilných střetech zahynulo přes 80 lidí, opozice dlouhodobě sídlila na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdan).
    22. února - Poslanci sesadili prezidenta Janukovyče a na 25. května vyhlásili prezidentské volby. Janukovyč uprchl.
    23. února - Vstoupila v platnost upravená ústava, podle níž povinnosti hlavy státu, chybí-li prezident, přebírá předseda parlamentu; poslanci dočasně pověřili výkonem prezidentské funkce Oleksandra Turčynova.
    - Parlament zrušil platnost jazykového zákona z roku 2012, který povoloval užívání druhého jazyka v regionech s více než desetiprocentní národnostní menšinou. Turčynov to ale nepodepsal.
    1. března - Ruský parlament schválil záměr Vladimira Putina nasadit na Ukrajině vojáky. Kreml to zdůvodnil ukrajinskou krizí a potřebou chránit životy Rusů. Poté ruská armáda převzala kontrolu nad Krymem.
    6. března - Krymský parlament schválil rezoluci o připojení poloostrova k Rusku a o uspořádání referenda o odtržení.
    - USA rozhodly o vyhlášení vízových sankcí proti vybraným hodnostářům z Ukrajiny, Ruska i Krymu.
    16. března - Pro připojení Krymu k Ruské federaci se v referendu vyslovilo 96,8 procenta hlasujících. K volebním urnám se dostavilo 83,1 procenta obyvatel Krymu s volebním právem. USA i EU referendum odmítly.
    17. března - EU, USA a některé další země schválily sankce vůči několika představitelům Ruska a Krymu. Později byly sankce rozšířeny.
    21. března - Připojení Krymu k Rusku ratifikovala Rada federace, horní komora ruského parlamentu, ústavní proceduru připojení Krymu k Rusku pak završil podpis prezidenta Putina.
    22. března - Rusko oficiálně převzalo vojenskou kontrolu nad Krymem.
    1. dubna - Severoatlantická aliance se rozhodla kvůli anexi Krymu přerušit veškerou civilní a vojenskou spolupráci s Ruskem.
    3. dubna - Ukrajinská volební komise oznámila, že o zvolení ukrajinským prezidentem bude v květnových volbách zápolit 23 kandidátů a kandidátek.
    6. dubna - V potyčky s policií a okupaci správních budov na východě Ukrajiny přerostly demonstrace proruských organizací.
    7. dubna - Proruští separatisté v Doněcku na východě Ukrajiny podle médií vyhlásili vlastní republiku, nezávislou na zbytku země, a vzápětí požádali o ruskou vojenskou pomoc.