NATO pozastavuje spolupráci s Moskvou, ta varuje Kyjev před NATO

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Brusel | Severoatlantická aliance se rozhodla kvůli anexi Krymu přerušit veškerou civilní a vojenskou spolupráci s Ruskem, pokračovat má jen politický dialog. Shodli se na tom dnes ministři zahraničí zemí NATO v...

Bruselu. Posílit naopak má spolupráce s Ukrajinou, což však podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka neznamená dodávky zbraní. Moskva na výtky Západu reagovala varováním, že sblížení Ukrajiny s NATO by vážně poznamenalo rusko-ukrajinské vztahy.
    Ruská agrese vůči Ukrajině podle generálního tajemníka NATO zpochybnila vizi svobodné a mírové Evropy. Anders Fogh Rasmussen zároveň nepotvrdil zprávy, že by Rusko stahovalo své jednotky od hranic s Ukrajinou.
    Z jednání NATO také vyplynulo, že vojenští plánovači mají připravit návrh opatření, kterými bude možné zlepšit ochranu východoevropských aliančních zemí. Některé státy, například USA, Polsko, Německo, Británie, Portugalsko, Turecko či Francie, už dnes učinily konkrétní nabídky v tomto směru. "Vaše obavy jsou naše obavy," prohlásil podle zdroje ČTK jeden z přítomných ministrů. "Schůzka byla utvrzením solidarity," řekl novinářům Zaorálek. Přijatá opatření podle něj svědčí o tom, že "aliance situaci bere vážně".
    Kyjev podle ruského ministerstva zahraničí "musí pochopit, že další perspektivy rozvoje rusko-ukrajinské spolupráce, a to i v hospodářské oblasti, budou v mnohém záviset na budoucích krocích ukrajinské zahraniční politiky". Naopak šéf ukrajinské diplomacie Andrij Deščycja z Bruselu do Moskvy vzkázal, že Ukrajinci stále pokládají Krym za součást Ukrajiny a chystají se obrátit se na mezinárodní soudy, aby zahájili řízení proti Rusku, které poloostrov anektovalo.
    Ukrajinské vedení dnes učinilo další krok ke zklidnění vnitropolitické situace před květnovými prezidentskými volbami, když parlament schválil dekret o okamžitém odzbrojení ilegálních skupin operujících na Ukrajině. Důvodem rozhodnutí je podle poslanců mimořádná politická situace v zemi a provokace, které vyvolávají v Kyjevě a na jihovýchodě země osoby cizí státní příslušnosti.
    Podle médií jde o reakci na výtržnosti radikálů z Pravého sektoru, které v noci na dnešek vyústily ve střelbu v centru Kyjeva se třemi zraněnými. Velitelé Pravého sektoru pak na výzvu policie vyklidili svůj hlavní štáb v hotelu Dnipro a přesunuli se na předměstí. V opuštěném objektu našla policie sklad zbraní.
    Vůdkyně ukrajinské strany Vlast, expremiérka Julija Tymošenková odmítla odvolat svou kandidaturu do čela státu a postavit se za společného proevropského kandidáta Petra Porošenka, jak ji k tomu vyzval šéf hnutí UDAR Vitalij Kličko. "Porošenka podporuji každý den, má rodina jeho bonbóny pravidelně mlsá. Myslím, že je to dostatečná podpora," usoudila bývalá premiérka v narážce na Porošenkovo podnikání s cukrovinkami. Myslí si však, že o prezidentovi by měli rozhodnout voliči, nikoli zákulisní dohody politiků.
    Klíčem k uklidnění vnitropolitické situace na Ukrajině je i stabilita vnitřního trhu, která v mnohém závisí na dovozních cenách ruského plynu. Ruský monopolní vývozce Gazprom dnes oznámil, že Ukrajina bude v letošním druhém čtvrtletí platit 385,50 dolaru (zhruba 7680 Kč) za tisíc kubíků. Cena je o zhruba 40 procent vyšší, než Ukrajina platila dosud, ale údajně nižší oproti ukrajinským obavám.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika