Summit EU podle Sobotky nepůjde nad rámec cílených sankcí

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Brusel | Český premiér Bohuslav Sobotka se domnívá, že summit Evropské unie, který se ode dneška do pátku koná v Bruselu, nepůjde nad rámec cílených sankcí proti ruským činitelům. Sobotka to řekl při příjezdu...

na vrcholnou schůzku lídrů evropské osmadvacítky, kteří budou jednat hlavně o situaci na Ukrajině. Uvalení zbrojního embarga proti Rusku, které požadují některé státy EU, nepovažuje český premiér v tuto chvíli za aktuální.
    "Teď je na pořadu dne, abychom diskutovali o takzvané druhé fázi sankcí, která zahrnuje individuální opatření v oblasti víz a zmrazení majetku vůči konkrétním osobám na ruské straně, které se podílejí na narušování územní integrity Ukrajiny. Já se nedomnívám, že by Evropská rada dnes a zítra z hlediska rozhodování překročila rámec té druhé fáze sankcí," uvedl Sobotka.
    Nejpravděpodobnějším výsledkem dnešního večerního jednání o evropské reakci na krymskou krizi tak bude rozhodnutí o rozšíření seznamu lidí, kterým EU zmrazila majetek a zakázala vstup, což při příjezdu potvrdila i německá kancléřka Angela Merkelová či britský premiér David Cameron. Podle diplomatů by se nyní mezi asi deseti novými jmény mohli objevit někteří poradci ruského prezidenta Vladimira Putina či lidé z ruské vlády.
    Nově by se na seznamu, o kterém se v Bruselu diskutovalo dlouho do noci, mohli objevit například Putinovi poradci Vladislav Surkov či Sergej Glazjev nebo ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, kteří už figurují na americkém seznamu. Diplomaté s jistými pochybnostmi zmiňovali také jméno Dmitrije Kiseljova, ruského televizního moderátora s jasnou protizápadní rétorikou.
    Podle diplomatických zdrojů Polsko prosazuje rozšířit unijní seznam rovněž o některé vlivné ruské oligarchy. Poláci spolu se Švédskem a s pobaltskými státy také požadují uvalení zbrojního embarga na Rusko. Podle Sobotky ale toto opatření spadá spíše až do takzvané třetí fáze případných sankcí, které by se týkaly hospodářských opatření proti Rusku. "K té třetí fázi by Evropa měla přistoupit, pokud by se Rusko rozhodlo vojensky angažovat v dalších částech, na jihu a jihovýchodě Ukrajiny," soudí český premiér.
    Francouzský prezident François Hollande při příjezdu na summit prohlásil, že si neumí představit, že za současných podmínek by se konal summit EU-Rusko, plánovaný na červen. Merkelová chce, aby na Ukrajině co nejrychleji působila pozorovatelská mise OBSE. Summit podle ní dá jasně najevo, že při dalším růstu napětí na Ukrajině je EU připravena zavést ekonomické sankce proti Rusku.
    V tuto chvíli je ale jejich uvalení na Rusko nepravděpodobné. Unijní země se totiž obávají možných dopadů na vlastní hospodářství. Mohly by proto na summitu pověřit Evropskou komisi vypracováním možných variant hospodářských sankcí i jejich dopadů na jednotlivé země. Sobotka se vyslovil pro to, kdyby Brusel analýzy těchto dopadů předložil ještě předtím, než se o ekonomických sankcích začne mluvit.
    "Já teď nevidím bezprostřední důvod k tomu, abychom na české straně takové analýzy zadávali," konstatoval premiér a zopakoval, že Česko nebude na summitu volat po plošných hospodářských sankcích proti Moskvě.
    V pátek by měla být v Bruselu podepsána politická část asociační dohody s Ukrajinou. Summit se měl původně věnovat především klimatickému a energetickému balíčku, o něm se nakonec bude jednat až v pátek dopoledne. Téma se přitom svým způsobem prolíná s ukrajinskou krizí v náhle výrazné otázce potřeby zajištění evropské energetické bezpečnosti.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika