Obama dává přednost sankcím před použitím síly

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Washington | Neobvyklá souhra náhod umožnila v pondělí sledovat rozsah, aspirace i limity americké zahraniční politiky. Americký prezident Barack Obama v jeden jediný den stihl uvalit sankce na sedm ruských...

představitelů, pokročit v mírových jednáních na Blízkém východě a ještě navštívit raněné vojáky v nemocnici Waltera Reeda, napsala agentura AP.
    Právě návštěva vojáků připomněla Obamovo úsilí o stažení vojsk z nákladných válek v Iráku a Afghánistánu, hlavní cíl jeho první prezidentské kampaně v roce 2008. Setkání s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem v Bílém domě zase upozornilo na problémy mírového procesu na Blízkém východě, který trápil řadu jeho předchůdců. Zmrazení aktiv sedmi ruských představitelů kvůli intervenci Moskvy na Krymu pak představilo Obamův oblíbený donucovací prostředek - hospodářské sankce.
    Prezidentovi poradci se domnívají, že americká zahraniční politika by nyní měla navázat na období po konci studené války v 90. letech, spíše než pokračovat v politice doby po útocích z 11. září 2001, která byla ve znamení válek v Afghánistánu a Iráku. "Jedna éra zahraniční politiky končí a začíná nová," řekl Ben Rhodes, zástupce národního poradce pro bezpečnost.
    V minulých pěti letech se prezident snažil obhájit své přesvědčení, že diplomatický a hospodářský tlak je v řešení krizí, jakými jsou například íránský jaderný program či občanská válka v Sýrii, účinnější než válečný konflikt. Navíc je to nástroj mnohem méně nebezpečný pro americké vojáky i hospodářství. Reakce na ruskou intervenci na Krymu je jen dalším projevem této politiky.
    "Angažmá Spojených států v zahraničí je vždy posuzováno z vojenského hlediska. Občas to dochází až do takových krajností, že nás obviňují z nečinnosti, nevyšleme-li armádu," řekl Ben Rhodes. "Existují i jiná opatření mimo vojenské akce, například hospodářské sankce, pomocí nichž je možné působit po celém světě a neklást veškerou tíhu na bedra armády," dodal.
    Sankce však nemají vždy kýžený výsledek. Nezastavily krvavou občanskou válku v Sýrii. Naopak úspěšné byly při vyvíjení tlaku na Írán, aby zahájil jednání o svém jaderném programu. Použity byly také v současné krizi na Ukrajině.
    Obama oznámil, že ve spolupráci s Evropou zmrazí americká aktiva sedmi vysoce postavených představitelů Ruska. Putin mezi postiženými však není. Mluvčí Bílého domu Jay Carney sankce proti ruskému prezidentovi sice nevyloučil, úředníci Obamovy vlády však vysvětlili, že sankce většinou nemíří proti zvoleným zástupcům suverénní země, pokud jimi Washington nezamýšlí přivodit změnu režimu.
    S novou zahraniční politikou však nesouhlasí zdaleka všichni. "Uvalit sankce jen na sedm ruských představitelů je v tomto okamžiku zcela neadekvátní. Vystavujeme se riziku, že to Putin pochopí jako signál, že může pokračovat v naplňování svých imperiálních ambicí, nejen na Ukrajině, ale i ve střední a východní Evropě, v Pobaltí a v částech střední Asie," řekl republikánský senátor John McCain.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika