Putin hájil intervenci na Krymu, Západ chystá pomoc i sankce

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Moskva | Ve zjevné snaze otupit ostří západní kritiky a zabránit dalšímu pádu rublu a ruských akcií dnes prezident Vladimir Putin obhajoval vpád ruských vojáků na ukrajinský Krym. Na tiskové konferenci...

popřel, že by poloostrov obsadila ruská vojska, a varoval, že Rusko použije všech prostředků k obhajobě ruskojazyčného obyvatelstva. Krátce po Putinově tiskové konferenci přijel do Kyjeva americký ministr zahraničí John Kerry s příslibem miliardové pomoci a s hrozbou protiruských sankcí.
    Rusko podle Putina necítí potřebu použít na Krymu ozbrojené síly, i když taková krajní možnost existuje. Na Krymském poloostrově prý neoperují ruští vojáci, ale "ozbrojené síly sebeobrany". Případné použití ozbrojených sil na Krymu bude podle ruského vůdce "plně odpovídat normám mezinárodního práva". Rusko totiž má po ruce oficiální žádost legitimního ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.
    Putin se ohradil proti kritice, kterou jeho postup na Krymu vyvolal. Západ si podle něj počíná jako "slon v porcelánu" a veškeré hrozby adresované Moskvě jsou škodlivé a kontraproduktivní. Šéf Kremlu v této souvislosti komentoval chystaný summit skupiny G8, který má hostit jihoruské Soči a který chce Západ bojkotovat. Pokud "západní státníci přijet nechtějí, nemusejí", řekl Putin.
    Putin dnes vydal ruským jednotkám rozkaz k návratu do kasáren po rozsáhlém cvičení útvarů západního a centrálního vojenského okruhu. Na tiskové konferenci prohlásil, že manévry s děním na Ukrajině nijak nesouvisely. Z krymského přístavu Kerč přišly nepotvrzené zprávy, že ruská vojska vyklidila místní trajektový terminál obsazený v pondělí.
    Z ruskojazyčných regionů na jihu a východě Ukrajiny bylo dnes největší napětí hlášeno z černomořské Oděsy, kde dav proruských radikálů vyhrožoval úřadu místního gubernátora. Vůdce promoskevské organizace Lidová alternativa správě oblasti pohrozil, že pokud nepřijme požadavky vzbouřenců, budou s gubernátorem "hovořit jinak".
    Pokud se dnes Kreml pokusil konflikt s Ukrajinou zmírnit, pak ekonomický a finanční tlak Moskvy neustává. Ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil, že od dubna zruší třetinovou slevu, kterou v rámci loňské dohody poskytuje na dodávky zemního plynu pro Ukrajinu. Kyjev prý celkově dluží za ruský plyn přes 1,5 miliardy dolarů (zhruba 30 miliard Kč). Gazprom se nabídl, že může Ukrajině poskytnout úvěr v objemu dvou až tří miliard dolarů, aby mohla dluh splatit.
    Finanční injekci Kyjevu slibují ale hlavně jeho západní spojenci. O okamžité finanční pomoci ve výši až tří miliard dolarů (60 miliard korun) jedná v Kyjevě tým expertů Mezinárodního měnového fondu. Ukrajinský parlament dnes kromě toho ratifikoval dohodu s Evropskou unií o poskytnutí půjčky ve výši 610 milionů eur (16,7 miliardy korun).
    O výši americké pomoci přijel dnes odpoledne do Kyjeva informovat americký ministr zahraničí John Kerry. Washington chce Ukrajině nabídnout záruku na půjčku ve výši nejméně jedné miliardy dolarů (asi 20 miliard korun).
    USA uvažují i o možnostech "hlubší izolace" Ruska. Pentagon chce kvůli ruskému vojenskému zásahu na Ukrajině pozastavit všechny společné armádní akce s Moskvou. Opatření se má vztahovat na všechna cvičení, bilaterální rozhovory, návštěvy přístavů či plánovací konference.
    Tvrdou ruskou odvetou na zvažované sankce pohrozil Západu Putinův ekonomický poradce Sergej Glazjev, vyhlášený kremelský jestřáb. Pokud Spojené státy sankce vyhlásí, Moskva se podle něj může vzdát dolaru jako rezervní měny a přestat splácet dluhy americkým bankám.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika