NATO vojensky vůči Rusku kvůli Krymu nezasáhne, shodují se deníky

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Podle dnešních Hospodářských novin (HN) prezident Vladimír Putin ví, že Spojené státy a NATO nepřistoupí kvůli Krymu k použití vojenské síly. Přesvědčil se o tom v srpnu 2008, kdy Rusové zaútočili na...

Gruzii. Podle Mladé fronty Dnes (MfD) Rusko válku v tuto chvíli nechce a doufá, že nenarazí ani na zásadní odpor Ukrajiny.
    Podle komentáře Lidových novin (LN) obavy z možné americké reakce navíc uklidňují přinejmenším dvě postirácké zkušenosti. Z globálního pohledu je to Sýrie, kde nezabránilo použití chemických zbraní ani explicitní varování prezidenta Baracka Obamy před překročením této "červené čáry".
    Stejně jako byla vojenská konfrontace mezi NATO a Ruskem nepředstavitelná z mnoha důvodů kvůli Gruzii, nelze o ní podle komentátora HN vážně uvažovat ani nyní. Možná cena za rozpoutaný válečný konflikt neodpovídá mezinárodnímu významu sporu, i přes všechny jeho drastické dopady na Ukrajinu. Tuto chladnou pravdu si uvědomuje Západ i Moskva, míní. Moskva podle něj využívá známe slabiny demokracie, z jejichž principů občas nejvíce profitují ti, kdo je nedodržují.
    Podle komentátora MfD si Moskva možná v této chvíli nepřeje otevřený a frontální vojenský konflikt s Ukrajinou, která má sice o dost slabší, ale přesto slušně vyzbrojenou armádu. Podle něj si Putin v této chvíli vystačí s tím, že Kyjevu odejme Krym. Jakmile ho bude celý vojenský a politicky plně kontrolovat, začne vyjednávat jak s Ukrajinou, tak se Západem. A bude to Moskva, která bude určovat pravidla této hry, píše.
    Žádné silové řešení přes OSN neprojde - kvůli ruskému vetu, píše komentátor LN. Zatím tedy Washington zůstává alespoň u silných slov. Pokud se ale americký ministr zahraničí John Kerry snaží Rusy odradit nelichotivým příměrem, že se chovají jako v 19. století, není to tak úplně namístě. Tehdy Rusové v krymské válce zrovna neuspěli. Ale poučili se ..., dodal komentátor LN.
    Podle HN by měl Bílý dům konečně plně využít svoji obrovskou ekonomickou převahu. Problémem Bruselu může být už jen samotná shoda na tom, jak daleko zajít, největší zodpovědnost teď leží na několika členských státech, Británii, Francii, Polsku a především Německu. Síla ekonomik je na jejich straně. Ostrá slova už demokratický Západ vůči Putinovi vyčerpal, teď by měl přijít trest, míní komentátor HN.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika