Ukrajinský parlament odhlasoval osvobození Tymošenkové

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Kyjev | Ukrajinský parlament dnes schválil zákon umožňující osvobodit vězněnou vůdkyni opozice, bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou. Parlament podle agentury ITAR-TASS hlasy 310 zákonodárců zrušil...

trestnost skutku, za který byla expremiérka odsouzena na sedm let do vězení. K přijetí příslušného zákona by přitom stačila nadpoloviční většina 226 ze 450 poslanců.
    "Bývalá premiérka může v souladu s přijatým zákonem vyjít na svobodu," napsal ITAR-TASS. "Pusťte Juliji!" skandovali poslanci. Davy lidí na kyjevském náměstí Nezávislosti, zvaném Majdan, na rozhodnutí parlamentu zareagovaly jásotem a ovacemi.
    Naopak dav na Majdanu vyhvízdal politiky, kteří uzavřeli s Janukovyčem dohodu o předčasných prezidentských volbách do konce roku, a požadoval prezidentovo odstoupení do sobotního dopoledne. Opoziční poslanci pak podle ruských tiskových agentur předložili do parlamentu návrh zákona o sesazení hlavy státu. Bližší podrobnosti o předloze však nejsou známy.
    "Vystoupení Vitalije Klička přerušil jeden z velitelů Majdanu. Vystoupil na scéně a prohlásil, že jestli prezident Viktor Janukovyč neodstoupí do 10. hodiny ranní 22. února, lidi přistoupí k ozbrojenému útoku," napsal deník Ukrajinskaja pravda na svém webu.
    V danou chvíli davem pronášeli rakve s aktivisty, které zastřelili policisté během srážek v hlavním městě. "Politici na scéně poklekli, aby uctili památku padlých hrdinů, ale nebyli přesvědčiví a dav pokračoval v hvízdotu během jejich vystoupení," dodal list.
    K zahájení procedury odvolávání hlavy státu je podle stávající ústavy zapotřebí nejméně 226 ze 450 poslanců parlamentu, připomněla agentura ITAR-TASS a dodala, že následně by sněmovna měla vytvořit zvláštní vyšetřovací komisi, jejíž závěry by se souhlasem nejméně 300 poslanců měly posloužit k obvinění hlavy státu u nejvyššího soudu. Po jeho verdiktu o prezidentově zradě či jiném zločinu by pro odvolání hlavy státu bylo zapotřebí nejméně 338 poslanců, tedy tříčtvrtinové většiny. Povinnosti hlavy státu by do zvolení nového prezidenta přešly na předsedu parlamentu.
    Parlament dnes už schválil zákon umožňující osvobodit Tymošenkovou, která by podle výpočtů ukrajinských médií mohla vyjít z vězení během dvou až 20 dnů. Janukovyč má totiž lhůtu až 15 dnů, aby zákon podepsal.
    Zástupce a bývalý ministr Tymošenkové Arsenij Jaceňuk vyzval Janukovyče, aby zákon "okamžitě a bezodkladně" podepsal. Ale podle advokáta bývalé premiérky Serhije Vlasenka bude kromě zákona a prezidentova podpisu zapotřebí ještě příslušné rozhodnutí soudu, aby jeho klientka mohla vyjít z vězení.
    Poslanci také schválili zvláštní zákon, který znamená návrat k ústavě z roku 2004 a který odebírá hlavě státu některé pravomoci. Sněmovna rovněž zakázala trestní stíhání účastníků pokojných protestních akcí a odstranila od plnění funkce ministra vnitra Vitalije Zacharčenka, který během vrcholící krize nařídil rozdat policistům automatické zbraně a ostré náboje.
    Kroky zákonodárců odpovídají dnes uzavřené dohodě mezi prezidentem Viktorem Janukovyčem a opozičními předáky. Ta počítá i s uspořádáním předčasných prezidentských voleb do konce letošního roku.
    Během dneška podle agentury Interfax opustilo poslanecký klub Janukovyčovy Strany regionů 28 z původně 205 členů.

Expremiérka Tymošenková je ve vězení dva a půl roku

Vizitka vězněné ukrajinské expremiérky Julije Tymošenkové (53; parlament dnes zrušil trestnost skutku, za který byla odsouzena na sedm let do vězení):
    - Tymošenková, která je ve vězení od srpna 2011, proslula jako jedna z vůdčích osobností takzvané oranžové revoluce, jež vynesla koncem roku 2004 Viktora Juščenka do prezidentského křesla, o něž se ucházel i současný proruský prezident Viktor Janukovyč. Tymošenková tehdy ohromovala půvabem, ale také odhodláním a radikalismem, s nimiž prosazovala své cíle.
    - Počátkem roku 2005 se stala premiérkou, ale v září 2005 ji Juščenko kvůli údajnému nedostatku "týmového ducha" odvolal. Do čela vlády usedla podruhé v prosinci 2007, zaměřovala se hlavně na boj s korupcí a prosazovala prozápadní kurz země. V úřadě skončila v březnu 2010.
    - Obě její funkční období byla poznamenána řadou konfliktů s někdejším blízkým spojencem Juščenkem. Skutečným důvodem, proč ji Juščenko odvolal z funkce, byla podle analytiků snaha Tymošenkové zpochybnit privatizaci, což zneklidnilo investory.
    - Začátkem roku 2010 svedla boj o prezidentské křeslo s Janukovyčem a těsně prohrála. Kvůli volbám se soudila, nakonec ale žalobu stáhla.
    - Narodila se 27. listopadu 1960 v Dněpropetrovsku, kde vystudovala ekonomii. V roce 1995 založila koncern Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU; zanikl v roce 2009) a v roce 1996 se stala poslankyní. Tři roky nato jmenoval prezident Leonid Kučma "plynařskou princeznu", jak Tymošenkové přezdívali, vicepremiérkou odpovědnou za energetiku. Ve funkci byla dva roky, pak se stala jedním z lídrů opozice v čele Bloku Julije Tymošenkové, který založila v únoru 2001.
    - I ve světě kdysi proslula také svým elegantním oblékáním a tradičním účesem ukrajinských venkovanek - copem obtočeným kolem hlavy. Ve značkových šatech například v roce 2005 pózovala i pro titulní stránku ukrajinské mutace francouzského časopisu Elle. V témže roce ji časopis Forbes zařadil na třetí místo v žebříčku nejvlivnějších žen světa.
    - Její manžel Oleksandr (53), s nímž má dceru Jevheniji, je podnikatel a býval též ve vedení JESU. I on se už v roce 2000 dostal do vazby, obvinění z korupce a defraudace byla posléze stažena. Oleksandr nebyl nikdy politicky činný, v lednu 2012 získal v České republice mezinárodní ochranu formou azylu.
    - Tymošenková byla v říjnu 2011 odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za předražený dovoz ruského plynu v roce 2009. Podle soudu podpisem dohody s údajně přemrštěnou cenou způsobila státu škodu 1,5 miliardy hřiven (3,4 miliardy Kč), kterou musí nahradit. Po tři roky také nesmí vykonávat veřejné funkce. Odvolací soud trest v prosinci potvrdil. Za posledních více než deset let byla proti Tymošenkové zahájena asi třicítka trestních stíhání, z nichž některá byla zastavena.
    - Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč loni v říjnu slíbil, že podepíše připravovaný zákon umožňující Tymošenkové vycestovat na léčení do ciziny; parlament ale příslušný zákon 21. listopadu neschválil. Osvobození Tymošenkové si kladla EU jako podmínku podpisu asociační dohody s Kyjevem - podpis, který nakonec odmítla sama Ukrajina, podmiňovala EU schválením tří zákonů - o volbách, o prokuratuře a o léčbě odsouzených v zahraničí.
    - Koncem loňského roku Tymošenková požádala o převedení do oddělení "sociální rehabilitace" s mírnějším režimem s odůvodněním, že uplynula třetina jejího trestu. V lednu její žádost vězeňská správa zamítla. Její advokáti rozhodnutí napadli u charkovského soudu, který žalobu v polovině února též zamítl.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika

Diskuse k článku

Vložit nový příspěvek Sbalit příspěvky

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

Nejčtenější články v rubrice

Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

	Ano
		29.7%

	Ne
		36.5%

	Je mi to jedno
		17.3%

	Nemám k tomu dost informací
		16.4%

Politika

Czech Fashion Week

Zajímavosti

Krimi

	Vložit nový příspěvek
Jméno:
Pohlaví:	Muž, Žena
E-mail:	(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)
Předmět:
Příspěvek:

Kontrola:	Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Ukrajinský parlament odhlasoval osvobození Tymošenkové - Politika - REGIONÁLNÍ NOVINY

Politika