Americký senát podpořil Obamův úder na Sýrii

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Washington | Vedení zahraničního výboru amerického Senátu podpořilo záměr prezidenta Baracka Obamy nasadit vojenskou sílu v Sýrii, ale omezilo případnou intervenci několika podmínkami. Operace podle...

senátorů nesmí zahrnovat nasazení pozemních jednotek a nesmí trvat déle než tři měsícě.
    O kompromisním textu, který připravil demokratický předseda zahraničního výboru Robert Menendez a republikán Bob Corker, bude výbor hlasovat dnes. Až se Kongres příští týden vrátí z letních prázdnin, půjde text hned v pondělí do pléna Senátu. Útok musí schválit i druhá kongresová komora, Sněmovna reprezentantů. Její zahraniční výbor bude o celé věci debatovat dnes.
    Podle vedení senátního výboru může intervence trvat nejvýš 60 dní, ale Obama může požádat Kongres o prodloužení o dalších 30 dní. Vláda nesmí nasadit do bojových operací pozemní jednotky.
    Senátoři také požadují, aby Obama předložil Kongresu strategii pro jednání o politickém urovnání konfliktu, stejně jako přehled americké pomoci syrským povstalcům.
    Obama v sobotu nečekaně ustoupil od záměru podniknout omezený úder bez konzultace s Kongresem a poslal na Kapitol rezoluci o vojenské operaci v Sýrii v odvetě za smrtící chemický útok. Podle americké administrativy za útokem stojí režim Bašára Asada. Během občanské války v Sýrii za dva roky zahynulo již přes 100.000 lidí.
    Zatímco v Senátu mají většinu Obamovi demokraté, ve Sněmovně reprezentantů republikáni. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner ale po úterním setkání s Obamou podpořil záměr vojensky reagovat na chemický útok v Sýrii. Podobně se vyslovil i šéf republikánské většiny ve sněmovně Eric Cantor.
    Nicméně někteří republikánští i demokratičtí poslanci stále váhají, zda úder podpořit. Tvrdí, že vláda ještě nepředložila důkazy dostatečně potvrzující, že za útokem je Asad.
    Na zákonodárce i veřejnost má vliv více než desetileté vojenské angažmá americké armády v konfliktech v Afghánistánu a v Iráku, jakož i fakt, že předcházející vláda George Bushe v roce 2003 zdůvodňovala invazi do Iráku neexistujícími zbraněmi hromadného ničení.
    Během úterního jednání senátního zahraničního výboru předseda sboru náčelníků štábů Martin Dempsey řekl, že Rusko by mohlo po útoku na Sýrii navýšit vojenskou pomoc Asadovu režimu. Neznamená to ale podle něj, že by Američané vojenskou intervenci neměli podniknout.
    "Máme určité náznaky, že Rusové ujistili režim, že jestliže my něco zničíme, mohou to nahradit," uvedl Dempsey.
    Ve výboru mluvili o vládních argumentech pro zásah v Sýrii i ministr zahraničí John Kerry a ministr obrany Chuck Hagel. Kerry zopakoval dosavadní poznatky o chemickém útoku a řekl, že jde o důvěryhodnost USA. Americká nečinnost by prý povzbuzovala k dalším podobným útokům. Také Hagel varoval, že odmítnutí jednat by podemlelo důvěru v to, že USA splní i jiné bezpečnostní závazky. Mezi ně patří snaha zabránit Íránu, aby získal jadernou zbraň.
    "Prezident Obama nežádá Kongres, aby šla Amerika do války," uvedl Kerry. Znovu zdůraznil, že nepůjde o pozemní operaci, ale o akci, jejímž cílem je omezit Asadovy vojenské kapacity.
    Kerry rovněž vyzval Kongres, aby neomezovala možnost udeřit jen nyní. Armáda by prý měla mít možnost zasáhnout i v budoucnosti, jestliže syrský režim opět použije chemické zbraně. "Jestli bude natolik hloupý a udělá to znovu, generálové mají k dispozici možnosti, jak dále postupovat," uvedl ministr zahraničí. "

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika