O rozpuštění Sněmovny se bude hlasovat v úterý, 20. srpna

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Praha | O rozpuštění Sněmovny budou poslanci hlasovat patrně až přespříští úterý. Schůze k této věci sice začne v pátek odpoledne, měla by být ale přerušena. Strany, které její svolání podnítily, chtějí mít naprostou...

jistotu, že rozpuštění dolní komory prosadí. Potřeba je k tomu ústavní většina, tedy nejméně 120 hlasů. ČTK to dnes řekli šéfové poslanců TOP 09 a Starostů a ČSSD Petr Gazdík a Jeroným Tejc.
    "Sněmovna se sejde v pátek, musí se přerušit, protože ta schůze se nedá zrušit, a bude pokračovat v úterý," uvedl Tejc. ČSSD měla podle něho připravené všechny poslance na pátek; plánovaný odklad prý trochu komplikuje situaci. "My se budeme snažit poslance zajistit a uděláme všechno pro to, abychom je měli," dodal Tejc.
    "Po konzultacích jsme zjistili, že většina by byla křehká a nechceme se spoléhat na hlasy VV, z nichž se zatím připojila jen část," řekl ČTK k předpokládanému odkladu hlasování Gazdík. Někteří poslanci podle něj mají závažné rodinné důvody nebo plánované zdravotní zákroky, kvůli kterým by se v pátek nemohli dostavit.
    "Nemůžeme si dovolit blamáž, že by mohla nastat situace, že někdo ze závažných zdravotních či jiných důvodů nedorazí a poslanců nebude 120," poznamenal šéf poslanců TOP 09 a Starostů v České televizi.
    Pokud Sněmovna návrh schválí, poputuje prezidentu Milošovi Zemanovi. Prezident komoru rozpouští, lhůtu pro tento krok nemá. Zeman také vyhlásí termín voleb. Musejí se konat do 60 dnů od rozpuštění Sněmovny.
    V pátek by měla pokračovat i nynější schůze dolní komory. Poslanci by podle předpokladů v tento den schvalovali normu o omezení podpory obnovitelných zdrojů energie uvedených nově do provozu a předlohu, která mimo jiné odkládá převod přidělování sociálních dotací ze státu na kraje o rok.
    Po rozpuštění Sněmovny a předčasných volbách volala do poloviny tohoto týdne jen někdejší opozice. TOP 09 se k ní přidala potom, co se rozpadla sněmovní většina stran bývalé vládní koalice při hlasování o důvěře úřednickému kabinetu Jiřího Rusnoka.

Sněmovna dosud předčasně skončila jen jednou, v roce 1998

Základní informace o předčasném rozpuštění Poslanecké sněmovny, o němž mají začít jednat představitelé politických stran:
    - Poslanecká sněmovna skončila v historii samostatné ČR před uplynutím řádného čtyřletého volebního období pouze jednou, a to v roce 1998. Impulzem tehdy byla politická krize, která vypukla po skandálu kolem financování ODS a jež vedla v listopadu 1997 k pádu koaličního kabinetu Václava Klause (ODS). Součástí řešení byla kromě dočasné vlády nestraníka Josefa Tošovského i dohoda o předčasných volbách. Politici tehdy šli cestou zvláštního ústavního zákona, kterým Sněmovna zkrátila své funkční období.
    - Druhý pokus o předčasné rozpuštění Sněmovny přišel v roce 2009, když poslanci vyjádřili nedůvěru koaliční vládě Mirka Topolánka (ODS). Politici se dohodli na ustavení úřednické vlády pod vedením Jana Fischera, která měla zemi vést do předčasných voleb počátkem října 2009. Ty chtěli zákonodárci vyvolat zvláštním zákonem, který schválila Poslanecká sněmovna i Senát. Koncem srpna 2009 však nezařazený poslanec Miloš Melčák (zvolený za ČSSD) podal stížnost k Ústavnímu soudu proti rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb a zároveň navrhl zrušit zákon o zkrácení volebního období. Melčák mimo jiné uvedl, že zkrácení volebního období připadá v úvahu jen ve výjimečných případech a že zákon porušuje jeho právo být volen, neboť by nemohl zastávat funkci po celé čtyři roky. Ústavní soudci stížnosti začátkem září vyhověli.
    - V reakci na toto rozhodnutí přijal parlament novelu ústavy, podle níž prezident Sněmovnu rozpustí, pokud mu to ona sama navrhne v usnesení schváleným třemi pětinami všech poslanců. Navzdory očekávání se nakonec ve Sněmovně nenašel dostatek hlasů pro její rozpuštění; proti se totiž překvapivě postavila ČSSD. Fischerův kabinet proto u moci vydržel až do řádných voleb v létě 2010.
    - O svém rozpuštění hlasovala Sněmovna v polovině letošního července. Schůzi iniciovala opoziční ČSSD v souvislosti s pádem koaliční vlády Petra Nečase (ODS). Opozici se však nepodařilo získat potřebných 120 hlasů. Proti byli zejména zástupci bývalé vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM.
    - Otázka rozpuštění Sněmovny je opět aktuální po středečním rozhodnutí poslanců nedat důvěru kabinetu Jiřího Rusnoka. Proti předčasným volbám vystupovaly zejména strany bývalé vládní koalice ODS a TOP 09. Tvrdily, že disponují hlasy 101 poslanců, a pro vypsání předčasných voleb proto není důvod. Během hlasování o důvěře Rusnokově vládě se však deklarovaná sněmovní většina rozpadla, když dva poslanci ODS a šéfka strany LIDEM Karolína Peake odmítli hlasovat. TOP 09 následně oznámila, že se připojí ke snaze vyvolat předčasné volby.
    - Česká ústava nabízí několik způsobů, jak zkrátit standardně čtyřleté funkční období Poslanecké sněmovny. Prezident může dolní komoru parlamentu rozpustit, pokud poslanci nedají důvěru kabinetu, jehož předseda byl jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Hlava státu může Sněmovnu rozpustit také tehdy, když se poslanci během tří měsíců neusnesou o návrhu zákona, s jehož projednáním byla spojena otázka důvěry vládě. Dalšími důvody k rozpuštění Sněmovny může být, že její zasedání bylo přerušeno po delší dobu, než je přípustné, nebo pokud komora nebyla více než tři měsíce usnášeníschopná. Konečně hlava státu musí Sněmovnu rozpustit, pokud o to požádají tři pětiny všech poslanců. Prezident musí poté dolní komoru rozpustit a nové volby se musejí konat do 60 dní po rozpuštění. Ústava však žádnou lhůtu, do kdy prezident sněmovnu musí rozpustit, neuvádí. Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika