Sněmovna dosud předčasně skončila pouze jednou, v osmadevadesátém

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Základní informace o předčasném rozpuštění Poslanecké sněmovny (poslanci budou ve středu vůbec poprvé hlasovat o rozpuštění Sněmovny):

- Poslanecká sněmovna skončila v historii samostatné ČR před uplynutím řádného čtyřletého volebního období pouze jednou, a to v roce 1998. Impulsem tehdy byla politická krize, která vypukla po skandálu kolem financování ODS a jež vedla v listopadu 1997 k pádu koaličního kabinetu Václava Klause (ODS).
    - Součástí řešení byla tehdy kromě dočasné vlády nestraníka Josefa Tošovského i dohoda o předčasných volbách. Politici přitom nevyužili standardních mechanismů, které k rozpuštění Sněmovny už tehdy nabízela ústava, ale šli cestou zvláštního ústavního zákona, který parlament přijal na jaře 1998. Tím Poslanecká sněmovna zkrátila své funkční období na polovinu a omezila je 30. červnem 1998.
    - Předčasné volby tehdy schválily třípětinová většina všech poslanců a třípětinová většina přítomných senátorů. Ve Sněmovně získal návrh 130 hlasů (všechny přítomné poslance ČSSD, KSČM a SPR-RSČ, téměř všechny lidovce, půlku klubu Unie svobody a tři poslance ODS). Proti byla většina poslanců ODS a klub ODA. Senát zákon schválil především hlasy ČSSD a ODS.
    - Druhý pokus o předčasné rozpuštění Sněmovny přišel v roce 2009, když poslanci vyjádřili nedůvěru koaliční vládě Mirka Topolánka (ODS). Politici se dohodli na podobném řešení, jako o 11 let dříve: tedy na jmenování dočasného kabinetu - tentokrát pod vedením nestraníka Jana Fischera - a vypsání předčasných voleb. Ty chtěli opět vyvolat zvláštním zákonem, přijatým opět ústavní většinou.
    - Zákon schválila Poslanecká sněmovna ještě výraznější většinou, než v roce 1998, hlasovalo pro něj 172 poslanců, kritizovali jej hlavně politici KDU-ČSL. Norma jasně prošla i Senátem a volby se měly konat necelý týden před odhlasovaným koncem zkráceného funkčního období Sněmovny, 9. a 10 října.
    - Koncem srpna 2009 však nezařazený poslanec Miloš Melčák (zvolený za ČSSD) podal stížnost k Ústavnímu soudu proti rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb a zároveň navrhl zrušit i zákon o zkrácení volebního období. Ve stížnosti Melčák mimo jiné uvedl, že zkrácení volebního období připadá v úvahu jen ve výjimečných případech a že zákon porušuje jeho právo být volen, neboť by nemohl zastávat funkci po celé čtyři roky.
    - Ústavní soudci k překvapení politické scény Melčákově stížnosti začátkem září vyhověli, když rozhodli, že norma nesplňuje základní znaky ústavního zákona. Například proto, že není obecná, ale má jednorázový účinek, navíc působí zpětně, což je nepřípustné. Zákon navíc nijak neměnil ani nedoplňoval ústavu. Soud také uvedl, že zákon o zkrácení volebního období je ústavním zákonem jen podle názvu, nikoliv svým obsahem.
    - V reakci na rozhodnutí ÚS přijal parlament novelu ústavy o rozpuštění Sněmovny, podle níž "prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, se kterým vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců".
    - Sněmovna, zvolená ve volbách v roce 2006, podle této novely už rozpuštěna nebyla. V září 2009 navzdory očekávání Sněmovna nenašla dostatek hlasů pro své rozpuštění, proti se postavila ČSSD. Fischerova vláda pak úřadovala až do konce řádného volebního období v létě 2010.
    - I před přijetím novely z roku 2009 přitom ústava umožňovala několik způsobů, jak dosáhnout předčasného rozpuštění Sněmovny. Vláda například může spojit s nějakým návrhem zákona otázku důvěry a pokud o návrhu Sněmovna vědomě do tří měsíců nerozhodne, může být rozpuštěna.
    - Poslaneckou Sněmovnu je možné rozpustit i poté, co nevysloví důvěru třem vládám po sobě (dvěma s premiérem vybraným prezidentem a třetím, jmenovaným na návrh předsedy Sněmovny). Ústava zná ještě dva případy, kdy lze Sněmovnu předčasně rozpustit, oba jsou určeny pro případ, že by Sněmovna dlouhodobě nefungovala.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika