Evropský parlament nedoporučil výjimku ČR k lisabonské smlouvě

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Štrasburk | Evropský parlament dnes doporučil členským státům Evropské unie, aby se nezabývaly výjimkou k lisabonské smlouvě související s uplatňováním Listiny základních práv EU, kterou si vymohl Václav Klaus v...

době, kdy byl českým prezidentem. Postoj parlamentu není v tomto ohledu závazný.
    Přijetí negativního stanoviska navrhl britský liberál a dlouholetý Klausův kritik Andrew Duff z ústavního výboru. Návrh měl podporu všech hlavních poslaneckých frakcí - středopravé Evropské lidové strany, sociálních demokratů, zelených i liberálů. Proti byli mimo jiné europoslanci za ODS.
    Klaus vznesl požadavek na výjimku v říjnu 2009, neboť se obával možnosti prolomení tzv. Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. Právní experti přitom takové riziko většinou vylučují. Výjimku Česku přiznal summit EU koncem října 2009.
    Český prezident poté jako představitel poslední unijní země završil ratifikaci takzvané lisabonské smlouvy, která upravuje pravidla fungování EU a mimo jiné zakotvuje závaznost listiny základních práv. Podobně jako v případě Británie a Polska má výjimkou také Česko získat ujištění, že listina základních práv nemůže posloužit pro revizi čistě vnitrostátních předpisů.
    Evropský parlament dnes zároveň vyjádřil souhlas s návrhem Evropské rady (summitu EU) nesvolávat pro tento účel speciální konvent, který by výjimku zahrnul do evropských smluv.
    Česká poslankyně Zuzana Brzobohatá (ČSSD) , která v debatě na půdě ústavního výboru zastupovala evropské sociální demokraty, odmítavý postoj ke "Klausově výjimce" od počátku podporovala. Podle ní dal dnes Evropský parlament jasně najevo, že jakýkoli pokus o oslabení Listiny základních práv a svobod kdekoli v EU musí být smeten ze stolu.
    "Iniciativa bývalého prezidenta Klause byla od začátku velmi politováníhodná a postrádající všeobecnou podporu. Jeho návrh navíc nebyl podpořen většinou v Parlamentu ČR. Výsledek dnešního hlasování mi připadá tedy naprosto logický i v souvislosti s českým právním řádem a dodržováním pravidel demokracie," upozornila Brzobohatá. "Čeští občané se nesmějí stát občany druhé kategorie, jsou evropskými občany a mají tak právo mít stejnou ochranu sociálních práv jako všichni ostatní občané EU," dodala.
    S názory, že výjimka vnáší do evropského práva nejistoty a oslabuje ochranu občanů, nesouhlasí členka ústavního výboru za ODS Andrea Češková. "Jestli je něco nejasného, je to právě Listina a její vágní a široké formulace. Česká republika má naopak ve svém ústavním pořádku zakotvenu Listinu základních práv a svobod, která poskytuje občanům dostatečnou právní ochranu. I evropská Listina základních práv pro Českou republiku platí, Protokol neznamená žádnou výjimku. Jen má zabránit Soudnímu dvoru EU rozšiřovat své rozhodování v oblastech, které mu nepřísluší," podotkla.
    "Evropský parlament se vlamuje do dohody, učiněné mezi členskými státy EU a zpochybňuje záruku danou českému prezidentovi před jeho podpisem Lisabonské smlouvy. To je blamáž, která činí z Evropského parlamentu nedůvěryhodné těleso. Doufám, že Evropská rada svůj závazek vůči České republice naopak dodrží a bude stanovisko EP ignorovat," reagoval lídr europoslanců ODS Jan Zahradil.
    Podle europoslance za Evropskou lidovou stranu Jana Březiny (KDU-ČSL) se europarlament rozhodoval pod vlivem "nepřehledné situace na české politické scéně, z níž není patrné, zda má česká výjimka vůbec podporu vlády, parlamentu a prezidenta, a tedy zda se k ní samotná ČR vůbec ještě hlásí". Podle jeho názoru summit EU by mohl českou výjimku schválit, ale s její ratifikací členské státy počkají až na výsledek ratifikačního procesu v České republice.

Text návrhu české výjimky z Listiny základních práv EU

Text takzvané české výjimky z aplikace Listiny základních práv Evropské unie, který byl dohodnut v říjnu 2009 na summitu EU v Bruselu:

Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice:

Hlavy států či vlád 27 členských států Evropské unie, s ohledem na přání vyjádřené Českou republikou a s respektem k závěrům Evropské rady, se dohodly na následujícím protokolu:

Článek 1
Protokol číslo 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království se bude vztahovat také na Českou republiku.

Článek 2
Název, preambule a operativní část protokolu číslo 30 budou upraveny tak, aby odkazovaly na Českou republiku stejně jako odkazují na Polsko a Spojené království.

Článek 3
Tento protokol bude připojen ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika