Prezident Zeman podepsal dodatek umožňující vznik eurovalu

Politika

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Prezident Miloš Zeman podepsal dnes dodatek lisabonské smlouvy, který umožňuje vznik záchranného fondu na pomoc ohroženým ekonomikám eurozóny. Aktu přihlížel předseda Evropské komise José...

Barroso. Česká republika dokončila ratifikaci dokumentu jako poslední země v EU. Na činnost fondu, který už od loňského podzimu funguje, to nemá vliv. Podpisu se bránil Zemanův předchůdce Václav Klaus.
    Podle nového prezidenta má ratifikace v ČR hlavně symbolickou hodnotu. Je také přesvědčen, že až Česko společnou evropskou měnu euro přijme, budou už problémy podobné nynější řecké či kyperské krizi minulostí.
    Po podpisu Zeman před novináři připomněl, že ČR byla poslední z členských zemí, kde nebyla ratifikace dokončena. "Plně respektuji stanovisko obou komor českého parlamentu, které euroval schválily dokonce kvalifikovanou, tedy ústavní většinou," zdůraznil. Jeho předchůdce Klaus dokument považoval ho za "zrůdnou a absurdní věc".
    Zeman dnes podotkl, že podle textu tzv. eurovalu je podpora členským zemím EU vázána na jednomyslný souhlas ministrů financí.
    Vyjádřil také přesvědčení, že až ČR v budoucnu přijme euro, budou už nynější problémy typu řecké či kyperské krize minulostí a pomoc EU bude poskytována racionálním způsobem.
    Podle Barrosa je dnešní Zemanův podpis jasným příkladem toho, že v Evropě je potřeba stabilita a spolupráce, které jsou podmínkami pro další růst. "Bez důvěry nebudou investice, bez investic nebudou cesty, nebude práce," poznamenal. Se Zemanem prý sdílí přesvědčení, že EU je nyní lépe vybavena ujmout se odpovědnosti za svou budoucnost. "EU v krizi prošla nejhorším, ale situace je nadále křehká," zdůraznil a připomněl nedávná ostrá jednání o Kypru. Podle Barrosa je třeba dokončit reformu v oblasti řízení veřejných financí zemí unie.
    Zeman s Barrosem diskutovali také o budování celoevropských dopravních a energetických sítí. Ty by mohly být spolufinancovány z kohezních fondů a podpořit budoucí evropský růst.
    Zmínili se o nynějších českých problémech s čerpáním evropských peněz, kdy jsou zastaveny některé především regionální operační programy. Barroso připomněl, že v přepočtu na obyvatele je ČR nyní největším příjemcem peněz z evropských fondů. Uvedl, že o situaci s čerpáním a možnosti zlepšení bude dnes hovořit s premiérem Petrem Nečasem (ODS). "To je výzva, stále zbývá mnoho udělat, abyste mohli plně využívat potenciál těchto fondů," poznamenal šéf EK. V nynějším období ČR mohla a stále ještě může vyčerpat z evropských fondů až 26,7 miliardy eur. V letech 2014 až 2020 by ČR měla získat zhruba 20,5 miliardy eur (přes 517 miliard korun), o podobě dlouhodobého rozpočtu ale ještě jedná evropský parlament.
    Euroval, oficiálně nazvaný Evropský stabilizační mechanismus (ESM), je jedním z nástrojů pro země eurozóny, jimž má pomoci překonat ekonomickou krizi poskytováním půjček či jinými finančními operacemi. Jeho vznik dohodl summit EU v prosinci 2010.
    Státy eurozóny přispějí do pokladny ESM 80 miliardami eur. Dalších 620 miliard bude k dispozici na vyžádání v případě potřeby pomoci státu v krizi. Na půjčky má ESM 500 miliard eur.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika